Praha - Obchody s akciemi ČEZu, které v roce 2005 prováděl obchodní ředitel energetického gigantu, nejsou trestným činem. Konstatoval to dnes pražský vrchní soud a potvrdil dřívější rozhodnutí pražského městského soudu. Svobodovy aktivity tak bude nadále šetřit jen bankovní rada České národní banky (ČNB) jako možný přestupek.
Obchody manažera ČEZu Svobody nejsou trestným činem
Žalobci Svobodu vinili z toho, že v roce 2005 jako tehdejší místopředseda představenstva ČEZu zneužil vnitřní informace firmy při obchodování s jejími akciemi k osobnímu obohacení. Na obchodech Svoboda podle obžaloby vydělal přes 1,6 milionu korun. Podle žalobců se tak dopustil trestného činu zneužívání informací v obchodním styku, za což mu hrozil trest dva až osm let vězení. Svoboda, za kterého se již dříve postavila i firma ČEZ, před soudem obvinění odmítl.
Pražský městský soud sice v březnu zahájil hlavní líčení, případ pak ale postoupil bankovní radě ČNB jako možný přestupek kvůli porušení zákona o podnikání na kapitálovém trhu. „Popisované jednání proběhlo, ale nedosáhlo intenzity trestného činu,“ odůvodnil své rozhodnutí soudce Kamil Kydalka. Žalobce si proti tomu podal stížnost, u vrchního soudu ale neuspěl.
Průběh Svobodových obchodů
Svoboda podle žalobce nejprve 29. dubna 2005 nakoupil 7 500 akcií firmy ČEZ, za jednu akcii zaplatil 394 korun. Podle obžaloby tak učinil před zveřejněním informací o hospodaření společnosti za první čtvrtletí, které údajně sám znal. Veřejnosti firma výsledky oznámila o několik dnů později. Čistý zisk jí meziročně stoupl o 60 procent na 4,6 miliardy korun, analytici čekali zisk okolo čtyř miliard korun.
Dalších 10 000 akcií Svoboda podle trestního spisu nakoupil 17. května, jedna akcie ho stála 374 korun. Podle obžaloby další cenné papíry kupoval proto, že věděl, že představenstvo společnosti ČEZ navrhne na červnové valné hromadě vyplatit ze zisku z předchozího roku dividendu devět korun na akcii, tedy o jednu korunu víc než o rok dříve. Společnost ČEZ to oznámila 8. června, valná hromada návrh odsouhlasila 20. června. Svoboda podle spisu prodal všech 17 500 akcií 17. června. Těmito obchody si údajně přišel na zhruba 1 650 000 korun.
Proč soud Svobodovo jednání nepovažuje za trestný čin?
„V daném konkrétním případě nešlo o tak závažné vnitřní informace, které by po svém zveřejnění mohly významně ovlivnit kurz akcií, a dále ani nebylo prokázáno, že by se k předmětným informacím (Svoboda) vůbec dostal,“ řekl k případu mluvčí pražského městského soudu Petr Kulawiak. Dodal, že i kdyby Svoboda informace znal, nebyly to takové informace, které nějak zhodnotily předmětné akcie.
Svoboda soudu řekl, že se tehdy rozhodl zhodnotit své úspory a investovat do akcií ČEZu mu doporučil jeho soukromý bankéř. Všechny obchody prý ihned oznámil Komisi pro cenné papíry.
Obchodní ředitel ČEZu tvrdil, že vnitřní informace o hospodaření společnosti za první čtvrtletí roku 2005 neznal. Podklady pro tiskovou konferenci podle něho zajišťoval úsek účetnictví a předsednictvo společnosti informace podle něho projednalo až po jejich zveřejnění. Vysoký růst zisku společnosti podle Svobody navíc předvídali analytici ještě před tiskovou konferencí.
Podobně tomu podle něho bylo i v případě návrhu na výši vyplácené dividendy. Navržená výše dividendy byla podle Svobody v souladu s předběžnými odhady, analytici prý očekávali devět až deset korun na akcii. Firma navíc již dříve oznámila, že plánuje vyplácenou dividendu zvýšit.
Tentýž případ před Komisí pro cenné papíry
Případem se zabývala i Komise pro cenné papíry. Kydalka v březnu přečetl její rozhodnutí z 13. prosince 2005, podle kterého Svoboda spáchal přestupek, když s akciemi obchodoval jako „zasvěcená osoba obeznámená s vnitřními informacemi firmy“. Komise kvůli tomu uložila Svobodovi čtyřmilionovou pokutu. Rozhodnutí ovšem není pravomocné, Svoboda si totiž proti němu podal takzvaný rozpor. Řízení pak ale bylo pozastaveno kvůli jeho trestnímu stíhání.