Od roku 2004, kdy maďarská vláda zavedla pobídky pro zahraniční produkce, do roku 2005 byl v České republice zaznamenán sedmdesátiprocentní pokles, zatímco Maďarsko hlásilo 240procentní nárůst výdajů zahraničních produkcí.
„Ta vstřícnost musí vycházet nejen z konkrétního místa, jako například ve věcech záborů při konkrétním natáčení. Fiskální pobídky jako takové jsou v kompetenci ministerstva financí a ministerstva kultury,“ řekl umělecký šéf LFŠ Pavel Bednařík. Natáčení zahraničních produkcí přináší lokalitě nejen přímé ale i nepřímé finance, jako i zvýšený zájem turistů o dané místo. Na LFŠ se probírala i koncepce podpory a rozvoje české kinematografie a filmového průmyslu, kterou by ministerstvo kultury mělo vládě předložit v září. Zároveň by měla být prvním krokem k vytvoření a schválení stále chybějícího zákona o české kinematografii.
Koncepce řeší zejména „zastřešení“ zájmových skupin a organizací, které se ve filmovém průmyslu pohybují, jednou organizací. „Je to model, který funguje v jiných zemích v Evropě, jako je například Polsko. Tam funguje filmový institut, který všechny aktivity, jako například propagaci národní kinematografie, distribuci, výrobu děl, produkci zastřešuje, zastupuje a financuje,“ popsal Bednařík. Zároveň upozornil, že vše je věcí politické stability, která v České republice v současné době není.