Berlín - Jadernou energetiku v Německu sužuje série poruch a nehod, a znovu se tak rozpoutaly debaty o bezpečnosti jednotlivých zařízení. Osm ze sedmnácti německých atomových elektráren je teď mimo provoz a úřady zkoumají možná pochybení provozovatelů. Vyhrocená diskuze může ovlivnit i výsledek zářijových voleb.
Jaderné elektrárny v Německu sužují poruchy, skoro polovina je mimo provoz
Oblast Asse u Braunschweigu bývala symbolem hojnosti, byla zde úrodná zem a velká ložiska soli. Sůl ale v 70. letech nahradily sudy s jaderným odpadem, který nyní uniká do okolních šachet. Místní se bouří a vyvěšují žluté znaky protestu.
Problémy mají i jaderné elektrárny, jen za červenec se kvůli poruchám nouzově vypnuly hned tři: Lingen, Phillippsburg a Kruemmel. Poslední z nich je pravidelně v titulcích novin, už před dvěma lety tu vypukl požár. Sanace skončila v červenci, jenže krátce po zapojení opět došlo ke zkratu a nové nucené odstávce. Případ znepokojuje i kancléřku Merkelovou.
Reportáž Hany Scharffové (zdroj: ČT24)
Nehoda se jí nehodí. Německo za vlády sociálních demokratů a zelených schválilo uzavření všech reaktorů do roku 2021. Konzervativní Merkelová chtěla po volbách lhůtu prodloužit, jenže série poruch nahrává právě politickým rivalům z SPD.
Volby v září rozhodnou…
Bitva o atom probíhá kuriózním způsobem také na internetu. Na německé internetové encyklopedii Wikipedia svádějí boje o aktualizaci jaderných hesel lobbisté s odpůrci atomu.
V německých jaderných zařízeních už se odehrálo 5 700 poruch. Prestiž německé jaderné energetiky v poslední době velmi utrpěla, její osud ale určí výsledek zářijových voleb.