Praha - Stát hospodařil ke konci července se schodkem 76,2 miliardy korun, což je téměř dvojnásobek deficitu schváleného pro celý letošní rok (38,3 miliardy korun). Zároveň jde o nejvyšší červencový deficit minimálně od roku 2000, přitom loni touto dobou vykazoval rozpočet přebytek 9,3 miliardy korun. Každý Čech už jen za prvních sedm měsíců nového roku dluží 7600 korun, celkem připadá na každého včetně novorozenců již přes 100 tisíc korun.
Červencový deficit se vyšplhal přes 76 miliard korun
Přestože schválený schodek je pouze 38,3 miliardy korun, kvůli ekonomické krizi se však jeho výše očekává podle ministra financí Eduarda Janoty kolem 165 miliard korun. „K tomu ještě musíme připočítat 32 miliard korun, kterými byly podpořeny příjmy ke snížení deficitu, takže fakticky to bude přes 200 miliard,“ upozorňuje náměstek ministra financí Bohdan Hejduk.
Michal Brožka, analytik Raiffeisenbank:
„Deficity v době recese prostě narůstají a prostor pro jejich snižování je hodně malý.“
GALERIE
videogallery_99049
Příjmy rozpočtu meziročně klesly o 41 miliard na 586,8 miliardy korun. Méně se vybralo zejména na daních a poplatcích, klesly také příjmy z pojistného na sociálním zabezpečení. Naplánovaný rozpočet počítal s růstem příjmů o více než devět procent, ale meziroční pokles nyní zaznamenalo ministerstvo financí u všech hlavních daňových příjmů.
Celkové výdaje státu naopak meziročně stouply o 44,5 miliardy na 663 miliard korun. Pro letošek naplánovaný schodek rozpočtu ve výši 38,3 miliardy korun počítal s růstem ekonomiky o 4,8 procenta. Nejnovější prognóza ministerstva financí ovšem letos odhaduje propad ekonomiky o 4,3 procenta.
Zároveň roste dluhová služba neboli placení úroku ze státního dluhu. Je nyní o 6 miliard vyšší než loni a v září stát vydá dluhopisy a poukázky za 24 miliard korun. Ministr úřednické vlády má však k zastavení dluhového trendu jen velmi omezené možnosti. Janota už kvůli špatnému stavu státních financí hovořil i o zvýšení DPH nebo o zvednutí stropů na sociální pojištění. Analytici však upozorňují, že takové kroky by sice zlepšily hospodaření státu, ale zároveň přiškrtily hospodářský růst.
Eduard Janota, ministr financí:
„Já bych nejraději krátil i mandatorní výdaje, otázkou je, jestli ktomu mám nějaký mandát. To by mohlo být jen ve formě návrhů změnlegislativy.“
„Tato vláda prostě už nemá ani technicky čas na to, aby provedla mandatorní změny,“ konstatoval rektor VŠE Richard Hindls. Problémem je také politická průchodnost úprav mandatorních výdajů. Ministerstvo proto zatím připravuje pouze návrhy možných řešení. Politické rozhodnutí už ale bude muset učinit nový parlament a nová vláda, která vzejde z říjnových voleb. Bohdan Hejduk ovšem vidí rezervy zejména v sociálních dávkách.