Praha - Dvoumiliardový rozpočet, který byl vyčleněn na pokrytí českého předsednictví Radě EU, se zřejmě podaří dodržet. Na základě svých odhadů to tvrdí vládní evropská sekce, která v těchto dnech rozhoduje také o osudu zhruba 300 úředníků, které si stát najal. Mnozí z nich možná ve státní správě zůstanou. Po uplynutí měsíce od konce českého předsednictví se navíc každým dnem stále vystavují desítky faktur.
Rozpočet na české předsednictví zřejmě nebude překročen
Česko počítalo, že za půlrok v čele Evropy utratí 1,9 miliardy korun. Vládní eurosekce věří, že tento rozpočet nepřekročí. „To číslo se nezvýší. My můžeme s uspokojením konstatovat, že nepřispějeme ke zvýšení deficitu státního rozpočtu,“ sdělila ředitelka sekce pro předsednictví ČR v Radě EU Jana Hendrichová.
Francie dala za vedení Evropy dvojnásobnou částku. Slovinci a Rakušané vložili do svého předsednictví zhruba tolik jako Češi. Stát teď rozhoduje i o úřednících, které kvůli předsednictví dočasně zaměstnal. Z 338 by jich zhruba polovina chtěla zůstat. A stát o ně má zájem. Se 119 z nich už podepsal smlouvu. Nejvíce si ponechá ministerstvo zahraničí. „Bude pokračovat dvacet zaměstnanců, kteří se stali zaměstnanci ministerstva zahraničních věcí a budou působit ať už v Praze, nebo na stálém zastoupení v Bruselu,“ řekl Jiří Beneš z tiskového odboru ministerstva zahraničních věcí.
Reportáž Jana Osúcha (zdroj: ČT24)
Po jednotlivých ministerstvech již nyní kolují seznamy kandidátů, kteří by se mohli ve státní správě trvale angažovat. Podle Hendrichové jde však o vnitřní potřebu resortů a rozhodně by se tím neměl zvyšovat počet míst ve státních úřadech. Největší zájem je o diplomaty se zkušenostmi z Bruselu. Zhruba padesát úředníků, kteří se podíleli na předsednictví, najde uplatnění v novém Evropském středisku při Úřadu vlády. To má nahradit současnou vládní sekci pro evropské záležitosti. O vzniku nového střediska však bude na podzim muset rozhodnout vláda.