Janota chce zvýšení DPH, s jeho zákony může schodek rozpočtu činit 160 miliard

Praha – Česká ekonomika zaznamenala ve druhém čtvrtletí rekordní propad v novodobé historii, HDP kleslo o 4,9 procenta. V porovnání s prvním kvartálem ale česká ekonomika nepatrně rostla, o 0,3 procenta. Ministerstvo financí doufá, že větší část krize má i české hospodářství za sebou a že celoroční propad HDP se bude pohybovat kolem 4,3 procenta. Špatná kondice české ekonomiky se projevuje i ve státní pokladně, klesá příjem z daní a sociálního pojištění, roste schodek státního rozpočtu. Resort Eduarda Janoty tak pracuje na zákonech, které mají zabezpečit zvýšení příjmů státní kasy a hlavně seškrtání výdajů. Jejich prosazení bude pochopitelně záviset na politické vůli, která je k podobným nepopulárním opatřením nejen v předvolebním období nepatrná. Janota navrhuje například zvýšit dolní sazbu DPH z devíti na 11 procent a horní z 19 na 20 procent. Janotův plán také počítá se zvýšením spotřební daně z benzinu a nafty o korunu na litr. Pokud se podaří změny prosadit, bude navrhovaný schodek státního rozpočtu asi 160 miliard korun. V opačném případě může deficit dosáhnout 230 miliard.

Zatímco v posledních měsících jsme byli svědky spíše pesimistických komentářů, zdá se, že po příznivých ohlasech z Francie, Německa či Česka, alespoň co se mezičtvrtletního srovnání výkonu hospodářství týče, nastupuje doba komentářů pozitivních. „Já bych ten výsledek, byť je velice příznivý z pohledu mezikvartálního, nepřeceňoval. Ještě nemáme zdaleka vyhráno. Období třetího kvartálu možná bude tím rozhodujícím obdobím, které ovlivní celoroční výsledek,“ uvedl v pořadu České televize Otázky Václava Moravce ministr financí Eduard Janota. „Odhad celoročního poklesu HDP o 4,3 procenta zatím není nutno měnit, bohužel,“ dodal.

Zelený: Firmy i lidé si zvykají na státní intervenci

Reportáž Michala Keborta (zdroj: ČT24)

Podle strážce státní pokladny je třeba mít na paměti i rostoucí nezaměstnanost spojenou s vyššími výdaji státy. Je třeba vyčkat na potvrzení pozitivního vývoje HDP mezi druhým a třetím čtvrtletím. Milan Zelený, profesor Fordhamské univerzity, dodává, že nelze zatím přesně kvantifikovat budoucí směřování hospodářství. Problém současného krizového vývoje nicméně podle něj je, že občané i podniky si zvykají na státní intervenci, stimuly, které se snaží nakopnout chřadnoucí ekonomiky. „Podnikatelská i spotřebitelská sféra si zvykají na intervenci státu,“ varuje Zelený. Člen Národní ekonomické rady vlády Jiří Rusnok poukazuje na fakt, že tři desetiny procenta, o které české hospodářství poskočilo ve druhém kvartálu oproti prvnímu, je v rozmezí statistické chyby. „Jsme blízko dna, dno ale bude hrbolaté,“ řekl Rusnok.

Udržení konkurenceschopnosti českého podnikatelského prostředí a razantní zabránění dalšího zadlužování českého státu, to jsou návrhy ODS, které mají Česku pomoci odrazit se od pomyslného ekonomického dna. Michal Doktor, ekonomický expert ODS navrhuje, aby ke schválení schodkového státního rozpočtu bylo od příštích let potřeba více zákonodárců.

Michal Doktor v Otázkách Václava Moravce:

„Nabízí se absolutní většina (101 hlasů) či ústavní většina (3/5 poslanců), oba návrhy budou dány k debatě.“


Zatím stačí pro schválení státního rozpočtu prostá většina přítomných poslanců. Sociální demokraté podle europoslance Jiřího Havla chtějí nastartovat ekonomiku rovněž. „Mělo by být více peněz pro ekonomiku, méně peněz na jachty, více peněz pro lidi, kteří krizí v tuto chvíli trpí,“ opřel se do kauzy expremiéra Mirka Topolánka Havel. Doktorův návrh označil za plácnutí do vody.

Bez Janotových zákonů schodek 230 miliard korun, s nimi 160

Janota v OVM zopakoval, že pokud se nepodaří změnit příjmy a výdaje státního rozpočtu, bude jeho navrhovaný schodek na příští rok činit 230 miliard korun. Janota navrhuje například zvýšit dolní sazbu DPH z devíti na 11 procent a horní z 19 na 20 procent. „Pokud se týče navrženého manévru DPH, pak s lítostí shledávám, že je to prosté zvýšení daňové zátěže,“ nesouhlasí s daňovými návrhy Michal Doktor. Nesouhlasí ani Jiří Havel.

Ministr Janota navrhuje také zvýšit daně z nemovitostí na dvojnásobek. To by pomohlo obecním rozpočtům. „Protože obce mají rovněž fatální problém s inkasem příjmů. Jejich příjmy v letošním roce budou nižší řádově o 15-17 miliard korun,“ tvrdí Janota. Stejně tak by viděl rád, kdyby daň z převodů nemovitostí vzrostla ze tří na pět procent. Poslanec Doktor mu ale připomněl, že obce ze zákona mohou zvyšovat sazbu daně z nemovitosti až na pětinásobek. Jak ale řekl, řada starostů se zachovala spíše jako populisté než jako řádní hospodáři a sazbu nezvýšili.

Pokud se podaří změny prosadit, bude navrhovaný schodek asi 160 miliard korun. Janota dále řekl, že pokud se nestane nic zásadního, tak v návrhu rozpočtu, který vláda předloží do konce září Poslanecké sněmovně, bude schodek 230 miliard korun. Protože se ale v říjnu uskuteční předčasné volby, bude muset nová vláda po volbách předložit návrh nový.

K navrhovaným daňovým sazbám Janota řekl, že pokud se je nepodaří uskutečnit, nepovede se státu snížit schodek rozpočtu ze sedmi na pět procent hrubého domácího produktu. Ministr také již delší dobu zdůrazňuje, že je nutné šetřit i na straně výdajů. Janota nepotvrdil sobotní informaci médií, podle níž by měl schodek v případě odmítnutí změn představovat až 256 miliard korun. Na budoucím vývoji státního rozpočtu se podle něj projeví například propad výběru daní z příjmů firem až o zhruba 20 miliard korun. Nárůst úroků ze státního dluhu si podle něj vyžádá navíc dvě až tři miliardy korun. Na druhé straně je připraven posílit příjmy Státního fondu dopravní infrastruktury o víc než 12 miliard korun.

Na přetřes přišlo i euro

Podle Janoty není termín přijetí eura v letech 2014 nebo 2015 za současné hospodářské situace reálný. Česko oficiální termín svého připojení k eurozóně nezveřejnilo, podle svého volebního programu by chtěla zavést euro v roce 2014 nebo 2015 ČSSD. Janota připomněl, že pro vstup do eurozóny je nutný dvouletý pobyt v systému směnných kurzů, takže Česko by muselo již před rokem 2012 vykázat deficit rozpočtu pod třemi procenty. I s bezvýhradným přijetím všech opatření, které navrhuje, se podle něj deficit státního rozpočtu pro rok 2012 stále bude pohybovat někde kolem 4 procent.

Vydáno pod