„Kurzarbeit je zkrácení pracovního týdne na čtyři nebo tři dny jakožto opatření proti dopadům hospodářské krize. Zaměstnanci pak mohou volný čas využít k dalšímu vzdělávání, čímž budou mít nárok na 100 procent mzdy a zvýší tak svoji kvalifikaci. Opatření by bylo plně hrazeno z Evropského sociálního fondu,“ uvedl Škromach. V případě úspěchu v říjnových předčasných volbách chce ČSSD v průběhu volebního období usilovat o tvorbu až 100 000 nových pracovních míst.
Škromach dodal, že je třeba předejít dopadům hospodářské krize ještě dalšími několika opatřeními, o jejichž prosazení bude sociální demokracie usilovat. Mezi nimi je například zajištění větší kapacity rekvalifikačních programů včetně zvýšení podpor při rekvalifikacích na 85 procent předchozího čistého příjmu.
Telefonát Jana Víznera
ČSSD odmítá zásahy ODS do zákoníku práce
Sociální demokraté odmítají i zásahy do zákoníku práce, které navrhuje ODS. Především usilují o zachování současné výpovědní lhůty, zkušební doby a výše odstupného.
Šéf sociální demokracie odmítl návrh ministra financí Eduarda Janoty na zvýšení snížené sazby daně z přidané hodnoty z 9 na 11 procent. ČSSD podle něj pro takovou úpravu hlasovat nebude. Pro stranu je nepřijatelné zejména následné zvýšení ceny potravin a léků. Paroubkovi vadí i Janotou navržená stagnace důchodů, ČSSD by naopak seniorům přidala 205 korun měsíčně. Již dříve se navíc vyjádřila pro zavedení 13. důchodu.
Paroubek podpořil šéfa resortu financí ve věci zvýšení spotřební daně z benzinu a nafty o korunu na litr. Sociální demokracie by dále chtěla zavést progresivní zdanění, což by u lidí s příjmem vyšším než 1,2 milionu ročně znamenalo odvést na daních 38 procent.
ČSSD hodlá například:
- ponechat daně z příjmů právnických osob na 21 procentech
- zvýšit strop pro odvody pojistného
- zvýšit daň z převodu nemovitostí
