„Pokles celkového deficitu rozpočtu na konci září proti srpnu je v souladu se sezonními trendy, letošní pokles je ale mírnější než v minulých letech,“ komentoval čísla analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Nepříznivá situace v daňových výběrech tedy podle něj pokračuje.
Propadly se příjmy z daní a sociálního pojištění
Celkové příjmy rozpočtu ke konci září meziročně klesly o 67,7 miliardy korun na 726,8 miliardy korun. „Na meziročním poklesu se podílely především příjmy z daní a poplatků a příjmy z pojistného na sociálním zabezpečení,“ uvedlo MF. Příjmy z daní a poplatků klesly o 12,6 procenta na 355 miliard korun. Naplánovaný rozpočet přitom počítá s růstem o více než devět procent.
Na dani z přidané hodnoty (DPH) stát vybral ke konci září 127,3 miliardy korun, meziročně o necelé jedno procento méně. Plány přitom počítaly s růstem o 9,2 procenta. Podle MF se na poklesu podílí především nižší spotřeba domácností. Za celé třetí čtvrtletí převýšily výběry DPH skutečnost stejného období loni o 1,7 procenta. Výběr spotřebních daní klesl o 3,4 procenta na 89,4 miliardy korun, přičemž plány státu kalkulovaly s růstem o téměř 15 procent. Proti předpokladům také klesly příjmy z pojistného na sociální zabezpečení, a to o 26,1 miliardy na 260,9 miliardy korun.
Více se vydalo na sociální dávky či důchody
Celkové výdaje státu naopak meziročně stouply o 30,1 miliardy na 814,1 miliardy korun. Na sociální dávky stát vynaložil koncem září 320,2 miliardy korun, meziročně o 22,2 miliardy více. Z toho na důchodech stát vyplatil 252,6 miliardy korun, což je o téměř 21,5 miliardy více než před rokem. Na důchodovém pojištění přitom ale stát ke konci září získal pouze necelých 232 miliard korun, tedy meziročně o 4,5 miliardy méně.
Pro letošek naplánovaný schodek rozpočtu 38,3 miliardy korun počítal s růstem ekonomiky o 4,8 procenta. Zatím poslední prognóza MF ovšem odhaduje letos propad ekonomiky o 4,3 procenta.
