Rozpočet předjednají poslanci zrychleně, stačí Klausův podpis

Praha - Senát dnes souhlasil s novelou jednacího řádu Poslanecké sněmovny, která umožní zkrátit lhůty pro projednávání státního rozpočtu na příští rok. Dosud mohly jednotlivé sněmovní výbory, které hospodaření státu v následujícím roce projednávají, zkrátit lhůty na nejméně třicet dní. Nově by se mělo jednat o dní pět. Novelizovaný jednací řád ještě musí podepsat prezident. Ke zkrácení časových intervalů politici přistoupili ještě v době, kdy se počítalo s podzimními předčasnými volbami – v případě jejich realizace by totiž hrozilo, že kvůli omezujícím lhůtám by se přijetí rozpočtu nemuselo stihnout.

S předlohou novely přišel předseda sněmovního rozpočtového výboru, sociální demokrat Bohuslav Sobotka (ČSSD). Sněmovna se po (neuskutečněných) říjnových volbách měla sejít 3. listopadu. Projednávání rozpočtu by tak hrozil skluz a České republice rozpočtové provizorium. Návrh rozpočtu by nebyl schválen do konce roku.

Občanský demokrat Jiří Žák označil zkrácení lhůt za nezodpovědné. Dodal nicméně, že jde o jednací řád sněmovny, a senátorům tedy nepřísluší do toho zasahovat. Tomáš Julínek proto za klub ODS navrhl, aby se Senát novelou nezabýval, a senátoři s tím souhlasili. Znamená to, že předloha poputuje prezidentovi automaticky.

Návrh rozpočtu pro příští rok projednal sněmovní rozpočtový výbor v úterý. Doporučil poslancům, aby jej v prvním čtení schválili. V něm se stanovují základní rozměry rozpočtu. Rozpočet pro příští rok předpokládá příjmy 1,022 bilionu a výdaje 1,185 bilionu korun. Schodek klesl díky schválení protikrizového balíčku z 230 miliard zhruba na 163 miliard korun.

Lhůta pro vyjasnění majetku družstev prodloužena

Senátoři dnes také schválili prodloužení lhůty pro vypořádání majetkových podílů v předlistopadových zemědělských družstvech z deseti na patnáct let. Návrh nyní dostane k projednání sněmovna a vyjádří se k němu i vláda. Návrh o pět let prodlužuje promlčecí lhůtu, ve které mohou oprávnění vlastníci požádat o vydání svého majetku. Původně měla lhůta vypršet v roce 1999, ale byla prodloužena o deset let, tedy do letošního roku.

Současná norma se podle jejího autora senátora Jiřího Lišky týká stovek lidí, kteří by se jinak museli svých nároků domáhat soudně. Vláda loni v podobném návrhu zákona o vypořádání majetkových podílů uvedla, že počet oprávněných osob se pohyboval kolem 100 000 a výše jejich nevypořádaných podílů činila zhruba deset miliard korun.

Vydáno pod