Rozvoj obchodu kvalitu práce v chudých zemích nezlepšil

Ženeva - Podle Světové obchodní organizace (WTO) a Mezinárodní organizace práce (ILO) rozmach globálního obchodu v posledních dvaceti letech kvalitu většiny pracovních míst v nejchudších zemích světa prakticky nezlepšil. Organizace dnes toto zjištění uvedly ve společné zprávě. Podle ní většina lidí ve třetím světě za práci dostává jen minimum peněz a nemá téměř žádné pracovní jistoty.

Další závěry organizací hovoří o tom, že o mnoho lépe se nevede ani lidem, kteří pracují v odvětvích navázaných na export. Finanční krize přitom situaci zřejmě ještě zhorší, protože slabší poptávka může ještě způsobit další napětí na trhu práce.

Zaměstnanci většinou nejsou řádně registrováni

Nárůst mezinárodního obchodu dosáhl takové míry, že v roce 2007 se na celkovém růstu hrubého domácího produktu ve světě podílel z více než 60 procent ve srovnání s méně než 30 procenty v polovině 80. let. Navzdory tomu ale počet zaměstnanců, kteří nejsou řádně registrovaní, v nejchudších zemích světa zůstává zhruba stejný a někdy se dokonce dál zvyšuje.

„Silný růst globální ekonomiky mnoha lidem zatím nezajistil odpovídající zlepšení pracovních podmínek a životní úrovně,“ píše se ve zprávě WTO. Až 60 procent zaměstnanců v rozvojových zemích pracuje v šedé ekonomice, velká část společnosti nedostává adekvátní příjem a nemůže ani využít odpovídajících pracovních příležitostí. Šedá ekonomika označuje ekonomické činnosti, které nejsou řádně daněny a nad nimiž mají vládní úřady jen omezený dohled. Nejvíce se vyskytuje v nejchudších zemích, ale menší či větší problémy s ní má většina zemí, včetně vyspělých.

Zpráva dále zdůrazňuje, že lidé, kteří pracují například ve stavebnictví, zemědělství nebo těžebním průmyslu, neplatí daně a nedostávají ani různé zaměstnanecké příspěvky, které jsou běžné ve vyspělých zemích. Je to třeba invalidní pojištění nebo příspěvky na starobní penzi. Zůstávají tak stejně zranitelní, jako byli před rozvojem obchodu.

Dosáhne katarské kolo konečně dohody?

šéf WTO Pascal Lamy a šéf ILO Juan Somavia

„I v oficiální ekonomice se zvyšuje podíl zaměstnanců, kteří nejsou jako zaměstnanci hlášeni nebo pracují v zoufalých podmínkách.“

Celkem 153 vlád členských zemí WTO se už osm let snaží dokončit jednání v rámci takzvaného katarského kola. To má připravit podmínky pro další liberalizace světového obchodu, hlavně formou snížení cel a odstranění dalších obchodních bariér. Cílem je usnadnit vstup na světový trh firmám z nejchudších zemí.

Dohoda v rámci katarského kola, které mělo být podle původních představ už dávno dokončeno, počítá i se snížení subvencí pro farmáře a zaměstnance výrobních závodů. Jednotlivé země se těmito kroky brání proti konkurenci ze zahraničí.

Neochota některých největších zemí vzdát se některých výhod ovšem brání dokončení rozhovorů. Z takzvaných mladých ekonomik má své výhrady hlavně Čína a Indie, z vyspělých ekonomik především Spojené státy a Evropská unie. K dohodě je třeba konsenzu, proto je pravděpodobné, že dokončení katarského kola se ještě může protáhnout.