Praha – Firmy budou trestně odpovědné. Po letech úvah tak rozhodla sněmovna. Soudy by firmy mohly pokutovat, zabavit jim majetek, za vážná provinění by je mohly dokonce zrušit. Okruh trestných činů, za které by bylo možné podniky trestat, sněmovna rozšířila na téměř osm desítek. Vládní předlohu nyní dostane k projednání Senát.
Soudnímu postihu už se nevyhnou firmy ani tlumočníci
Od příštího roku budou firmy trestány například za legalizaci výnosů z trestné činnosti, provozování nepoctivých her a sázek, padělání peněz, krácení daní nebo neoprávněné držení jaderného materiálu. Vládní předloha do výčtu kvůli mezinárodním závazkům zařadila i sexuální nátlak, pohlavní zneužití a trestné činy týkající se dětské pornografie.
„Hlavní pozitivum vidím v prevenci. Právnické osoby budou muset přijmout opatření vnitřní, organizační, kontrolní, aby se trestný čin nestal,“ myslí si expert na trestní právo a advokát White & Case Jaroslav Fenyk.
Jiří Pospíšil:
„Takovéto právnické osobě například hrozí peněžitý trest, trest zveřejnění rozsudku, ale v případě závažných protiprávních jednání může být právnická osoba i zrušena.“
Ústavně právní výbor navíc sněmovně doporučil rozšířit výčet o poškození vodního zdroje, neoprávněnou výrobu a nakládání s látkami poškozujícími ozonovou vrstvu, sjednání výhody při zadání veřejné zakázky nebo pletichy při zadání veřejné zakázky. Naopak postih firem za porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže zůstane v kompetenci antimonopolního úřadu. A právě k tomu mají výhrady poslanci opoziční ČSSD, jinak s návrhem souhlasí. „Já bych nerad, aby nakonec došlo k tomu, že některé společnosti se díky tomuto trestnímu řízení, které nakonec neskončí žádnou vysokou pokutou, vyhnou například miliardovým sankcím ze strany úřadu pro ochranu hospodářské soutěže,“ tvrdí například Jeroným Tejc (ČSSD).
Zrušit půjde jen největší zločince
Zákon se ale netýká jen obchodních společností. Pozor si budou muset dávat banky, odborové organizace nebo nemocnice. "Ve chvíli, kdy bude úplatek někým z nemocnice přijat a prokáže se, že nemocnice nepřijala opatření k tomu, aby se tak nedělo, tak by trestně odpovědná mohla být celá nemocnice," uvádí partner advokátní společnosti Ambruz & Dark Jan Spáčil.
Rozhodnout o zrušení firmy nebo jiné organizace bude možné pouze tehdy, pokud její činnost spočívala hlavně v páchání trestné činnosti. Pokud by to byla banka, bude ji moci soud zrušit až po vyjádření České národní banky. Podobně bude postupovat i v případech pojišťoven a dalších finančních institucí.
GALERIE
videogallery_000137645
Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) tuto „velmi významnou změnu trestního práva“ zdůvodnil českými závazky vůči EU nebo Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Podle ministra je trestní odpovědnost firem vnímána „jako důležitý prvek boje proti organizovanému zločinu a proti korupci“.
Předseda VV Radek John:
„Jsme posledním členem EU, kde (tento zákon) doposud chyběl.“
Přijetí zákona je značným průlomem v českém trestním právu, které až dosud důsledně vycházelo z evropské kontinentální tradice, respektive ze zásady individuální trestní odpovědnosti fyzických osob, vítá novinku právník Ondřej Rubač. Kritici zavedení trestní odpovědnosti právnických osob se podle něj obávají možné kriminalizace podnikání a zneužití při konkurenčním boji. Zastánci prý naopak poukazují na výhodnost úpravy zejména v ochraně životního prostředí a u hospodářské kriminality, kde může hrozit nebezpečí, že za určité delikty není postižen nikdo.
Tlumočníci se trestu také nevyhnou
Kromě firem se nově budou muset soudního postihu obávat i soudní znalci a tlumočníci. Nejtvrdším trestem, o kterém bude rozhodovat ve správním řízení ministerstvo spravedlnosti, bude podle předlohy zákaz činnosti. Pokuta bude moci dosáhnout u jednotlivců až 100 tisíc korun, u znaleckých ústavů až dvojnásobek. Znalec se proti postihu bude moci bránit u soudu. Předloha míří k posouzení Senátu.
„Je třeba odbourat klientelistické a potenciálně prokorupční prostředí, které je s některými činnostmi soudních znalců spojeno,“ vysvětluje ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) hlavní důvod zabudování postihu do zákona. Dodává, že navíc roste počet stížností. „Ten nárůst není nějak enormní, ale pozvolna roste. A důvodem, proč jsme s tímto návrhem přišli, je to, že dosud platí zákon o soudních znalcích a tlumočnících z 60. let,“ tvrdí Pospíšil. Dosud zde platí zákon z roku 1961 o soudních znalcích a ten bohužel neupravuje jasná pravidla, jak znalce, kteří nedodržují zákon, postihnout.
Zákon mohl být přitom ještě přísnější. Vláda původně navrhovala, aby pro firmy platil stejný seznam hříchů jako pro jednotlivce. Nakonec ale prosadila měkčí podobu. Firmy tak třeba dál nepůjde stíhat za obecné ohrožení. Na případy, jako byla havárie vlaku ve Studénce, se tak dál zákon vztahovat nebude.
Znalci by mohli být nově potrestáni jak za chybný posudek, tak za nedodržení lhůty k jeho vypracování nebo za bezdůvodné odmítnutí. Ministerstvo již dříve uvedlo, že eviduje desítky stížností na znaleckou činnost. Nekvalitní posudky prý mohou nejen protahovat soudní řízení, ale i způsobit újmu účastníkům.