Praha - Ministr financí Eduard Janota se nebrání progresivnímu zdanění fyzických osob a zrušení superhrubé mzdy. Zdanění by ovšem mělo být rozumné, s nejvyšší sazbou 30 až 31 procent, uvedl to v Otázkách Václava Moravce. „Jsem zastáncem progresivního zdanění. Naše rovná daň není vůbec rovná. Institut superhrubé mzdy není standardní,“ uvedl Janota. Extrémně vysoké platy byly podle něj kvůli stropům na sociální a zdravotní pojištění zdaňovány podstatně nižší sazbou, a proto je třeba ten systém narovnat.
Janota: Progresivní zdanění ano, ale rozumně
Janota zároveň podotkl, že v době krize považuje za rozumnější zvyšovat daně nepřímé. „V době krize bychom neměli zvedat přímé zdanění, jsou jiné nástroje. Chceme zvýšit zaměstnanost a přitom bychom firmám brali zdroje. Jsem spíše pro zvyšování nepřímých daní,“ vysvětloval Janota. Je prý ale nutné přihlížet i k situaci v okolních zemích: „Jestliže máme daně z cigaret větší než v okolních zemích, tak hrozí riziko spekulací. Zvyšování spotřebních daní má své meze.“ Janota zároveň upozornil, že je třeba se orientovat především na škrty v rozpočtu.
Sociální demokraté ve svém volebním programu navrhují nejvyšší sazbu ve výši 38 procent. Občanští demokraté naopak daňovou progresi odmítají, ekonomická reforma z pera ČSSD by prý zemi přivedla k bankrotu. Podle exministra průmyslu a obchodu Vladimíra Dlouhého jde ale jen o předvolební rétoriku, a obě strany proto zveličují.
Reportáž Hany Vorlíčkové (zdroj: ČT24)
Případné zvýšení daně z příjmu právnických osob o jedno procento prý přinese do rozpočtu maximálně tři miliardy korun. I bývalý viceguvernér ČNB Luděk Niedermayer upozornil, že nelze kvůli dopadům hospodářské krize čekat výrazný příjem na daních od firem. „V příštích letech firmy příliš daně platit nebudou,“ uvedl. Zvýšení korporátních daní navrhují ve volebním programu sociální demokraté, a to na 21 procent ze současných 19 procent.
Podle hlavního ekonoma Českomoravské komory odborových svazů Jaroslava Ungermana ovšem v rozhodování firem ohledně investic nehraje zvyšování daní o jedno nebo dvě procenta vůbec žádnou roli.
Euro je reálné nejdřív v roce 2015
Nejbližším možným termínem pro přijetí eura je rok 2015, míní ministr financí Eduard Janota. Nutné je ovšem snížit deficit veřejných financí ke třem procentům v roce 2013, což bude znamenat i výrazné škrty a změny výdajů i příjmů rozpočtu.
Obě největší strany odhadují přijetí společné měny v podobném horizontu, jak řekl ministr financí. Liší se ve způsobu, jak splnit Maastrichtská kritéria. ODS chce ve větší míře omezit výdaje ze státní kasy - nechce sice sahat na důchody, ale omezením ostatních dávek plánuje získat 16 miliard korun. Levice chce díry v rozpočtu zalátat právě progresivním zdaněním, lidé by příjmy nad sto tisíc korun měsíčně zdaňovali sazbou 38 procent.
Rozpočet zatím vychází podle plánů ministerstva
Ministr financí také v Otázkách bilancoval hospodaření státu v prvních dvou měsících, zatím prý nic nenaznačuje, že by se letos měl stát dostat do problémů. „Hodnotit něco po dvou měsících je předčasné, ale zatím jsem v klidu. Zdá se, že rozpočet vychází tak, jak jsme předpokládali,“ podotkl Janota. Většina rozpočtových položek se zatím plní lépe, než plánovalo ministerstvo. „Ukazuje se, že rozpočet je postaven reálně a bylo správné nechat odhad růstu ekonomiky při přípravě rozpočtu na 0,3 procenta,“ uvedl Janota. Luděk Niedermayer ale varoval, že bude trvat ještě zhruba dva roky, než se ekonomika dostane na úroveň, kterou měla před krizí, a to ještě ne všechny obory.
Ke konci února byl schodek rozpočtu ve výši 10,6 miliardy korun, zatímco loni ve stejném období rozpočet vykázal přebytek 5,4 miliardy korun. Přesto je podle Janoty výsledek lepší než loni, protože vláda Mirka Topolánka do rozpočtu převedla téměř 32 miliard z rezervních fondů, což statistiku zkresluje. Pro letošní rok je schválen rozpočet se schodkem 162,7 miliardy korun; loni rozpočet skončil v rekordním deficitu 192,4 miliardy korun.
GALERIE
Jiří Paroubek