Rozvoj nových zdrojů zemního plynu je strašákem pro Gazprom

Praha - Rozvoj nových „nekonvenčních“ zdrojů zemního plynu z břidlice a jiných neprostupných hornin se ze Spojených států přesouvá do Evropy. Nástup nových zdrojů zde může podle analytiků výrazně rozšířit nabídku a změnit celou rovnováhu sil na evropském trhu s plynem, kde až dosud dominovalo Rusko. „Plynová revoluce“ v Evropě by vedla k omezení závislosti na ruském plynu a posílení energetické bezpečnosti, a to bez vládních subvencí, podpůrných programů a strategií. Vyhlídky nástupu nových zdrojů plynu již vyvolaly poplach u ruského plynárenského kolosu Gazprom. Americký boom plynu z břidlice už zhatil monopolnímu ruskému vývozci plynu plány na export zkapalněného plynu (LNG) do USA.

Šéf Gazpromu Alexander Medveděv minulý měsíc prohlásil plyn z břidlice za „nebezpečný“ a vyjádřil pochyby, zda evropské úřady pro ochranu životního prostředí jeho těžbu povolí. Podle analytiků to ukazuje, jakou hrozbu ruský gigant v těchto zdrojích spatřuje.

Severní Amerika zažívá v posledních zhruba dvou letech díky sérii technologických inovací ohromný rozmach nekonvenčních zdrojů plynu. Prokázané zásoby plynu se tak zvýšily na více než dvojnásobek a Spojené státy se stanou v této komoditě soběstačnými, odhaduje konzultantská firma IHS CERA. „Ještě v roce 2007 se široce předpokládalo, že trh zemního plynu bude napjatý a USA jej budou muset dovážet,“ připomněl šéf IHS CERA Daniel Yergin.

Ropní gigantické společnosti jako Exxon Mobil, BP nebo Royal Dutch Shell boom nových zdrojů plynu v USA zameškaly a nyní jsou nuceny kupovat nezávislé producenty za desítky miliard dolarů. V Evropě proto tyto koncerny v poslední době získaly povolení k průzkumu možných nalezišť plynu v břidlicových horninách v Polsku, Švédsku, Německu, Francii a Rakousku. „Je to něco, co už si nemohou dovolit propásnout,“ řekl agentuře Reuters Ken Chew z konzultantské firmy IHS CERA.

Zásoby nekonvenčního plynu nejsou přesně zmapovány

Možné zásoby nekonvenčního plynu v Evropě jsou zatím vysoce nejisté. Podle studie firmy Advanced Resources International by však mohly tyto rezervy jen v Polsku dosahovat tří bilionů krychlových metrů. To by Polsku stačilo na 200 let vlastní spotřeby a spotřebu všech 27 zemí EU by to mohlo uspokojovat šest let.

Těžba z břidlicových hornin se provádí takzvaným hydraulickým vstřikováním, kdy se do vrtu vstřikuje pod vysokým tlakem směs vody, chemikálií a písku, aby se skála narušila a plyn mohl jít ven. Environmentalisté v USA tvrdí, že tato metoda může ohrozit zásoby podzemních vod, což již pozastavilo vrty poblíž New Yorku. Evropa je obecně mnohem zalidněnější než USA, takže tento problém by zde mohl být citlivější. Velká část břidlicových pánví v Evropě však leží ve venkovských oblastech a nejslibnější lokality se nacházejí v Polsku a na Ukrajině, kde je hustota osídlení nízká.