Země eurozóny se shodly na pomoci Řecku, pomůže i měnový fond

Brusel - Země eurozóny se dohodly na pomoci zadluženému Řecku, v případě potřeby mu půjčí a přispěje i Mezinárodní měnový fond. Oznámilo to španělské předsednictví. Řecký premiér Jorgos Papandreu označil po jednání dohodu za velmi uspokojivou. Podle dohody se mají Řekové nejdřív obrátit na měnový fond a teprve poté, pokud by Atény potřebovaly další finanční prostředky, by mu jednotlivé země eurozóny poskytly úvěry. Z prohlášení eurozóny nicméně vyplývá, že většinu finančních prostředků by měly poskytnout země platící evropskou jednotnou měnou, a to až dvě třetiny. Zbylé peníze pak má dodat měnový fond.

„Tento mechanismus, zahrnující financování Mezinárodního měnového fondu, musí být zvážen ultima ratio, což znamená pro případ, že financování prostřednictvím trhů je nedostatečné,“ uvádí prohlášení eurozóny.

Případné úvěry od zemí eurozóny by měly být poskytovány za tržních podmínek, přestože Řekové by si rádi půjčovali na nižší úrok a ze zvýšení úroků dlouhodobě obviňují finanční spekulanty. Odsouhlasený text ovšem počítá s tím, že úvěry nebudou vycházet z průměrné úrokové sazby v eurozóně, ale naopak budou odrážet důvěryhodnost dlužníka. 

Řecko pomoc eurozóny vítá. Tamní ministr financí Jorgos Papakonstantinu zdůraznil, že dohoda zbavila jeho zemi rizika státního bankrotu. Dohoda se zamlouvá i předsedovi Evropské komise Josému Barrosovi. „Myslím, že to je správné řešení ve chvíli, kdy čelíme výjimečnému problému. Musíme brát v úvahu dopady na stabilitu naší hospodářské a měnové unie,“ uvedl.

Dohoda o mechanismu pomoci Řecku je věcí eurozóny

„Zástupci eurozóny nám představili jejich způsob řešení řeckého problému. Bude to stále žít jako záležitost, jako závěry nebo dohoda šestnáctky zemí, které patří do eurozóny,“ řekl český premiér Jan Fischer bezprostředně po skončení čtvrtečního summitu.

 
Mechanismus pomoci, na kterém se v noci eurozóna dohodla, počítá s tím, že by v budoucnu neměl sloužit jen Řecku. Mohly by ho využít i další země, které budou mít problémy s dluhy a bude pro ně obtížné získávat peníze na finančních trzích. Dalším kandidátem na pomoc by se tak brzy mohlo stát například Portugalsko. V tomto týdnu i ono po vzoru Řecka pocítilo snížení ratingu.

Problémy Řecka možná změní eurozónu

Německá kancléřka Angela Merkelová do dohody protlačila také klauzuli, která požaduje zpřísnění dohledu nad dodržováním unijních pravidel. Prezident Evropské unie Herman Van Rompuy dostal za úkol do konce roku navrhnout potřebná opatření. Mohlo by to vést až ke změně smlouvy o eurozóně. Problém Řecka by tak po jedenácti letech existence měnové unie mohl nastartovat její změny.

Evropská centrální banka usnadní přístup Řecka na finanční trhy

Pomoci zadluženému Řecku se snaží i Evropská centrální banka. Její šéf Jean-Claude Trichet oznámil, že banka prodlouží volnější pravidla pro dluhopisové zástavy. V platnosti tak zůstanou mírnější pravidla, která banka zavedla v době nejhorší finanční krize.

Kdyby tak neučinila, Řecku by hrozilo, že jeho státní dluhopisy budou od příštího roku odmítány jako zástavy za nové úvěry. Země, která se potýká s dluhovou krizí a je ohrožena platební neschopností, se zoufale snaží realizovat hospodářské reformy a úsporná opatření. Právě ta dnes Trichet označil za „přesvědčivá a odvážná“.

„Je to příspěvek Evropské centrální banky k řešení řecké krize,“ uvedl k tomu ekonom Nomury Laurent Bilke. „Je to rovněž vzkaz EU, že Řecko si zaslouží podporu,“ dodal. A přísliby pomoci zadluženému Řecku ocenily i finanční trhy. Euro posílilo k dolaru i jenu. Nyní je jedno euro k mání za 1,3342 USD. Mírně se snížily i rozdíly mezi výnosy řeckých a německých státních dluhopisů.

Řecko musí podle odhadů v období od konce dubna do konce května sehnat zhruba 22 miliard eur (zhruba 550 miliard Kč), které potřebuje zejména na splátky starých úvěrů. Řekům se sice v poslední době dařilo prodávat státní dluhopisy, ale jen za cenu velmi vysokých úroků, které financování státního dluhu značně prodražují. Podle premiéra Jorgose Papandrea se navíc blíží okamžik, kdy si jeho země už nebude moci dále půjčovat.