Miliardy za dálnice by mohl stát ušetřit díky sazebníku stavebních prací

Brno – Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) doporučuje vládě zavést sazebník stavebních prací. Týkat by se měl hlavně projektů, u kterých spolupracuje veřejná správa se soukromým sektorem a také u zakázek vypisovaných státem, jakou jsou třeba nové úseky dálnic. Za ně stát často sklízí kritiku kvůli údajnému předražování, právě to by mohl jednotný sazebník vyřešit.

Komora se proto ve spolupráci s Českou komorou architektů připravuje na to, že předloží veřejnosti standardy stavebních výkonů jasně definujících podmínky zakázek mezi dodavatelem a odběratelem. „Zavedením standardizace by dále nemohlo docházet k dodatečným požadavkům na další práce ve veřejných soutěžích, neboť by byl jasně definován předmět plnění,“ uvedla komora.

Podle předsedy ČKAIT Pavla Křečka se nedá říct, o kolik jsou v průměru veřejné zakázky předraženy. „Ale kdyby takový sazebník byl, tak by ceny (veřejných zakázek) nemohly oscilovat při otevírání obálek o 60 procent níže než cena výsledná,“ uvedl. Podobný sazebník pro vybrané stavby podle něj loni schválila i německá spolková vláda.

Jediným objektivním vodítkem pro zhodnocení ceny dokončených staveb v Česku podle komory zůstává přehled vydávaný ministerstvem pro místní rozvoj a materiály vydávané Svazem podnikatelů ve stavebnictví (SPS). Údaje o hodnotě stavebních prací zveřejňuje i Český statistický úřad. Ty ale podle komory nemohou být považovány za srovnávací, neboť v nich není jasně uveden obsah všech položek stavby.

Infrastruktura je předražená, tvrdí NERV

K závěru, že výstavba infrastruktury financovaná veřejným sektorem je v Česku výrazně dražší, než je průměr EU a cena obytných staveb budovaných ze soukromých peněz, dospěla loni na podzim i Národní ekonomická rada vlády (NERV) ve své závěrečné zprávě. Zatímco v Německu nebo Itálii je výstavba infrastruktury levnější než výstavba obytných domů, v Česku je naopak o 62 procent dražší.

Možných vysvětlení dražší výstavby infrastruktury v Česku je podle rady několik. Patří mezi ně právě nízká intenzita soutěže mezi stavebními firmami, možná korupce, měkké rozpočtové omezení na straně investora (státu) nebo intenzivní ovlivňování ze strany dodavatelů, kteří preferují neúčelně nákladná řešení. Dalším možným vysvětlením je podle rady nátlak účastníků řízení, aby při výstavbě bylo pamatováno na jejich zájmy.

Řešením by podle rady mohlo být zvýšení pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu, sledování zakázek malého rozsahu Úřadem na ochranu hospodářské soutěže, zveřejněním všech uzavřených smluv veřejné správy na internetu nebo ochranou oznamovatelů korupčních praktik (tzv. Whistleblowing).

Vydáno pod