Brno - Ústavní soud (ÚS) zrušil s platností od 30. září 2011 výpočet důchodů, který byl údajně méně výhodný pro lidi s vysokými příjmy. Rozhodnutí výrazně ovlivní výpočet dotčených lidí. Soudci tak dali za pravdu názoru, že systém nebere dostatečně ohled na to, kolik lidé v životě vydělávali, a tím pádem i odváděli státu do penzijního systému. Zrušení ustanovení zákona o důchodovém pojištění, které upravuje vyměřování důchodů, navrhl ústavním soudcům Krajský soud v Ostravě. Penze lidí s nadprůměrnými platy je podle soudu totiž v poměru k někdejším příjmům nižší než v případě lidí, kteří celý život pobírali třeba průměrnou mzdu. Ústavní soud se návrhem zabýval od roku 2007.
Lidé s nadprůměrnými příjmy budou mít vyšší důchody, stát přijde o miliardy
Pětina Čechů si díky rozhodnutí soudu polepší
Kladný verdikt Ústavního soudu změní příjmy pětiny obyvatel Česka a v neposlední řadě ovlivní i to, kolik peněz musí stát na důchodech vyplatit. Odložením platnosti svého nálezu Ústavní soud většinou dává zákonodárcům čas na to, aby normu uvedli do souladu s ústavními zásadami. Do stanoveného data zákon platí beze změn.
GALERIE
videogallery_00087169
Politici ze změny zákona radost nemají
Ministr financí Eduard Janota odhaduje, že dnešní rozhodnutí Ústavního soudu by za současného stavu systému mělo dopad na rozpočet v řádu desítek i stovek miliard korun. Vzniklou situaci podle něj bude jako svůj první úkol muset vyřešit nová vláda, která vzejde z květnových voleb. Janota je společně s ministrem práce a sociálních věcí Petrem Šimerkou připraven vypracovat určitá doporučení.
Ministr financí Eduard Janota:
„Předpokládám, že i v terminologii budeme muset hledat cestu, jak z toho ven. Naše ekonomika nemá na to, aby důchody byly vypláceny v té podobě, jak si představuje stěžovatel, respektive mnozí, kterým by toto vyhovovalo, protože by měli vyšší důchody.“
V současnosti stát na důchodech ročně vyplatí okolo 340 miliard. Velký prostor pro zvyšování pojistného ve snaze získat dodatečné peníze už ministr nevidí. Řešení by však ministr osobně hledal v legislativně-technické oblasti. „Možná se půjde cestou kompromisu, možná to bude provázáno s daňovým systémem, protože pojistné s ním má zcela jistě vazbu,“ podotkl Janota. Problém bude muset nová vláda začít řešit brzy, neboť případné změny musí být hotové do konce září příštího roku. „Takováto materie bude ve sněmovně projednávána minimálně půl roku. Já si nedělám iluze, že to bude jednoduchá novela zákona,“ zdůraznil.
Reakce některých politiků
Cyril Svoboda, předseda KDU-ČSL: „Je také zapotřebí zrušit stropy na sociální pojištění, protože není možné, aby tady bylo méně peněz. To znamená, že ti, co vydělávají více a budou mít vyšší důchody, musejí také více přispívat na sociální důchodové pojištění.“
Pavel Kovalčík, předseda poslaneckého klubu KSČM: „Podle mého soudu je nejsnadnější cestou, jak to doopravdy eliminovat, co nejrychlejší zrušení stropů odvodů.“
Miroslav Kalousek, místopředseda TOP 09: „Zrušit odvody na sociální pojištění v současné době znamená zvýšit nezaměstnanost.“
Ondřej Liška, předseda Strany zelených: „Je v budoucnu nutné, aby byla zvýšena individuální odpovědnost občanů, aby měli možnost rozhodnout se o tom, jak přispívat na svůj vlastní důchod ještě mimo ten povinný rámec.“
Jiří Paroubek, předseda ČSSD: „Z mého hlediska je to neuvěřitelné rozhodnutí, je to rozhodnutí, jako kdyby byl Ústavní soud třetí komorou Parlamentu. Domnívám se, že taková rozhodnutí Ústavnímu soudu nepřísluší. Oni tím ovlivňují i výši schodku státního rozpočtu, to je velice vážné rozhodnutí bez politické odpovědnosti.“
Rozhodnutí zcela změnilo dosavadní plány na důchodové reformy. „Neumím říct, jestli se třeba křivka redukčních hranic udělá plynulejší a bude to stačit, nebo ne,“ řekl člen vládní komise pro přípravu důchodové reformy a prezident Asociace penzijních fondů Jiří Rusnok. Už teď se podle něj ovšem rýsuje velká potíž. „Pokud by měla být změna implementována skokově, od určitého data, tak vznikne obrovský společenský, sociální, právní a ekonomický problém v podobě starodůchodců a novodůchodců,“ říká Rusnok. V některých výdělkových kategoriích by byly veliké rozdíly ve výši důchodu mezi oběma skupinami. „Zvladatelné je to implementovat postupnou náběhovou křivkou, ale nevím, jestli to uspokojí Ústavní soud,“ dodává Rusnok.
Rusnok dále uvedl, že dvěma krajními možnostmi jsou buď zrušit sociální pojištění a ponechat pouze sociální dávku pro stáří a vše by bylo náhle vyřešeno, nebo se budeme muset nějakým způsobem vyrovnat s tím zvýšením ekvivalence ve stávajícím systému.
České důchody mají dvě složky
Důchody se v Česku skládají ze dvou složek, a to z pevně stanovené základní výměry a procentní výměry, která závisí na příjmech člověka v rozhodném období pro výpočet důchodu. Ústavní soud řeší druhou z těchto složek. Podstatou problému je to, že pokud má člověk v produktivním věku vysoké příjmy, tak při výpočtu důchodu dochází k takzvaným redukcím. Do určité hranice se osobní vyměřovací základ, tedy průměrný měsíční příjem člověka v rozhodném období, započítává do důchodu v plné výši, po překročení hranice se výrazně krátí.
Žalobu původně podal jeden muž, teď se rozhodnutí týká všech
Krajský soud se původně zabýval konkrétním případem důchodce Karla Sochra, jemuž Česká správa sociálního zabezpečení vyměřila od 1. února 2006 plný invalidní důchod 13 346 korun. Úředníci předtím zjistili, že invalida v letech 1986 až 2005 vydělával průměrně 68 635 korun. Invalida napadl výši důchodu žalobou. Poukázal na to, že celková výše důchodu činí pouze 19 procent z jeho příjmu, což nepovažuje za přiměřené hmotné zabezpečení.
Své tvrzení doložil zprávami ministerstva práce a sociálních věcí, podle nichž v roce 2004 průměrná výše důchodu v Česku činila 44 procent hrubého průměrného příjmu. Penzista se proto cítil v nerovném postavení oproti ostatním příjemcům důchodu. Ostravský soud řízení přerušil a předložil problém Ústavnímu soudu.
Jako protiústavní se stejný paragraf už před šesti lety pokoušel napadnout bývalý soudce Pavel Varvařovský, Ústavní soud jeho podání z formálních důvodů odmítl. Dnešní verdikt vítá. „Mě se to týkat nebude, ale z toho odborného hlediska jsem rád, že to, k čemu já jsem směřoval, aby se ledy v tomto směru pohnuly, že se snad stane,“ dodává.
Současný systém výpočtu důchodových dávek je protiústavní
Podle současného znění sporného ustanovení zákona se osobní vyměřovací základ do 10 500 korun započítává do penze v plné výši. Z částky nad 10 500 korun do 27 000 korun se počítá 30 procent a z částky osobního vyměřovacího základu nad 27 000 korun je to deset procent. Osobní vyměřovací základ je v podstatě průměrný měsíční příjem v rozhodném období. Podle Krajského soudu v Ostravě je sporné ustanovení z principu neústavní, protože poškozuje pojištěnce s vyššími příjmy.
Generální sekretář soudu Tomáš Langášek:
„Vede k neakceptovatelné nerovnosti mezi různými skupinami důchodových pojištěnců.“
Ústavní soud označil současný systém výpočtu procentní výměry důchodu za protiústavní, protože v důsledku a v kombinaci s ostatními parametry důchodového systému negarantuje dostatečně právo na přiměřené hmotné zabezpečení. Zároveň však podle Langáška nezpochybnil, že základní státem garantovaný systém důchodového pojištění musí obsahovat vysokou míru solidarity. Pojistný systém však musí odrážet i jakousi zásluhovost.
Proti změně bylo ministerstvo práce a sociálních věcí. To systém redukcí hájilo s tím, že odráží potřebu solidarity mezi generacemi i mezi různými příjmovými skupinami v jedné generaci. Redukční hranice v různých podobách platí už od roku 1948. Zrušení redukcí by podle ministerstva vedlo ke zvýšení státních výdajů.
- Ústavní soud autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1581/158046.jpg
- Soudkyně Dagmar Lastovecká autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1581/158037.jpg
- Krajský soud v Ostravě autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/8/786/78530.jpg
- Žádost o důchod autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1581/158047.jpg