Brusel – Až na 14,5 miliardy korun by se podle asociace leteckých společností IATA mohly během dneška vyšplhat ztráty aerolinek kvůli uzavření nebe nad Evropou. Denně letecké společnosti přicházejí zhruba o 250 milionů dolarů (4,7 miliardy korun). Další rána v podobě ztrát přichází právě ve chvíli, kdy se světové letectví sotva začíná vzpamatovávat z propadů vyvolaných hospodářskou krizí. I toto přimělo Evropskou komisi, aby vyslyšela prosby zoufalých aerolinek a začala uvažovat o tom, že členským zemím EU dovolí finančně pomoci zasaženým společnostem.
Komise pod tlakem sopečného prachu zvažuje pomoc aerolinkám
Za normálních okolností je pomoc států soukromému sektoru zakázaná nebo striktně omezená. Eurokomisař pro hospodářskou soutěž Joaquín Almunia ale uvedl, že zastavení leteckého provozu nad Evropou není normální okolností, a tak je Evropská komise ochotna přivřít oči podobně, jako už to jednou udělala po teroristických útocích z 11. září 2001.
„Analyzuji podrobně to, co jsme udělali po 11. září. Můžeme použít podobné instrumenty. Vskutku čelíme mimořádným okolnostem,“ prohlásil Almunia. Pomoc nicméně musí iniciovat jednotlivé členské státy.
GALERIE
videogallery_64870
Podle eurokomisaře pro dopravu Siima Kallase je již nyní zřejmé, že škody v letecké dopravě svým rozsahem překročily škody po teroristických útocích ve Spojených státech. A totéž si myslí i Mezinárodní organizace pro civilní letectví. „Momentálně sice nemáme přesná čísla, ale odhadujeme, že dopad katastrofy překročí úroveň roku 2001 co do počtu zrušených letů i co do počtu komplikací na letištích,“ podotkl její mluvčí Denis Chagnon.
Pomoc chtějí také cestovky
„Pokud budou státy pomáhat subjektům, jako jsou aerolinky, což jsou soukromé subjekty, tak by měly pomoci všem, kterých se to dotklo, nebo nikomu,“ míní mluvčí Asociace cestovních kanceláří ČR Jan Papež.
Islandská sopka by mohla aerolinky přivést ke krachu
O svou budoucnost se už bojí i samy letecké společnosti. Pokud se provoz na letištích nepodaří brzy plně obnovit, mohlo by to už tento týden přivést některé aerolinky do existenčních potíží.
„V Evropě je zhruba 100 až 150 aerolinek, některé větší, některé malé, které by mohly přestat existovat během týdne nebo dvou. O tom není pochyb,“ obává se zástupce AEA David Henderson. Krach nehrozí velkým společnostem jako British Airways, Air France-KLM nebo ČSA, ale řada dalších se drží při životě zuby nehty.
Ztráty z neuskutečněných letů ale nebudou to jediné, co by mohlo aerolinky ohrožovat. Do budoucna by ochromení leteckého provozu nad Evropou mohlo vytvořit nový precedens. Cestující již nebudou chtít riskovat a budou rušit své letenky při sebemenší aktivitě sopky hlášené z kteréhokoliv koutu světa.
Uzavřené nebe v číslech
Od čtvrtka bylo zrušeno 63 tisíc letů.
V neděli vzlétlo pouhých 5 tisíc letadel oproti běžným 24 tisícům.
Dnes se v Evropě uskuteční pouze asi 30 procent běžných letů.
Ztráty hlásí i letiště
O peníze ale nepřichází jen letecké společnosti. Pociťují je třeba poskytovatelé služeb a provozovatelé občerstvení na prázdnotou zejících letištích a v neposlední řadě i provozovatelé letišť. Třeba ruzyňské letiště inkasuje na poplatcích přes deset milionů korun denně. Během víkendu, kdy na něm letadla nepřistávala, ale nedostalo nic.
A podobné je to i v dalších leteckých přístavech. Podle včerejšího odhadu asociace evropských letišť se už ztráty vyšplhaly na téměř čtyři miliardy korun.
Delší letecká výluka by mohla přiškrtit hospodářský růst
Pokud by omezení leteckého provozu mělo kvůli řádění islandské sopky trvat týdny nebo podle nejhorších scénářů dokonce měsíce, mohlo by to přiškrtit hospodářská oživení a stáhnout HDP opět dolů. „To by znamenalo, že by řada evropských zemí nevykázala žádný růst,“ upozornila ekonomka společnosti Chatham House Vanessa Rossi.
Někteří ekonomové ovšem zhoubný vliv sopky na evropskou ekonomiku vylučují. „Přicházejí teorie, že se všechno usadí a celkový dopad na evropskou ekonomiku nebude tak velký právě díky tomu faktu, že rostou alternativní dopravci, půjčovny, tržby v některých hotelích a tržby za telekonference,“ řekl ČT24 analytik společnosti Cyrrus Jan Procházka. Jen České dráhy vydělaly za dobu zastavení letového provozu pětkrát víc než obvykle. Mimořádné příjmy počítají v řádech milionů korun.
Bez újmy nezůstanou ani klienti
Cestující, kteří se kvůli řádění islandské sopky nedostali tam, kam chtěli, za zrušené lety kompenzace zřejmě nedostanou. Podle evropských pravidel na ně totiž nemají nárok. Bude tedy záležet na ochotě aerolinek, případně společností, u kterých si bezcenné letenky zakoupili. Ve většině případů vracejí cestujícím pouze peníze za letenky, což jim nařizují evropské regule.
„Na základě platného evropského nařízení jsou letecké společnosti osvobozeny stejně jako cestovní kanceláře z povinnosti za kompenzace či odškodnění v případě zásahu vyšší moci,“ uvedl mluvčí Asociace českých cestovních kanceláří a agentur Tomio Okamura.
Na co mají nárok klienti aerolinek, kteří neodletěli?
- Mají nárok na přesunutí zrušeného letu na co nejbližší vhodný termín nebo vrácení peněz za letenku.
- Naopak cestující nemají nárok na kompenzaci, tedy odškodnění za zrušený let, která se běžně pohybuje od 250 do 600 eur v závislosti na délce letu.
Přesto některé cestovky chtějí svým klientům nabídnout pomocnou ruku. „Klientům v zahraničí prodlužujeme pobyt na náklady naší cestovní kanceláře a samozřejmě v případě, že je to možné, tak se pro ně snažíme zajistit náhradní dopravu zpět. Veškeré náklady spojené s odložením letů bere na sebe naše cestovní kancelář,“ prohlásil v rozhovoru pro ČT24 obchodní ředitel cestovní kanceláře Exim Tours Jan Koláčný.
Podle údajů Asociace cestovních kanceláří ČR zůstalo v Česku zhruba 4,5 tisíce českých turistů, kteří si koupili zájezd přes cestovku. Od pátku do neděle stály komplikace spojené se zastavením leteckého provozu cestovky 70 milionů korun. Ztráty ve výši dalších 300 milionů korun plynou českým hotelům z toho, že se řada hostů do země vůbec nedostala.
GALERIE
Jan Papež