Praha - Ústavní soud zrušil s platností od září příštího roku současný výpočet penzí, který je méně výhodný pro lidi s vyššími příjmy. Stát tak musí do roku a půl systém upravit, což je podle politiků i expertů šibeniční termín. V Otázkách Václava Moravce se nicméně shodli, že s formální změnou názvu pojištění na daň a obcházením rozhodnutí soudu nikdo nesouhlasí. Z debaty navíc vyplynulo, že se nález Ústavního soudu o výši penzí pro lidi s vyššími příjmy dotkne desítek tisíc lidí.
Experti v Otázkách: Zvýšení důchodů by se mělo týkat desítek tisíc lidí
Dopad na penzijní systém nebude podle předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského markantní, neboť se jedná o méně než deset tisíc lidí. Jeho odhad však naráží na názory odborníků. V Otázkách s tím například vyjádřil nesouhlas prezident Asociace penzijních fondů Jiří Rusnok: „Vemte si, kolik je mzdové rozdělení lidí, kolik jich má dvojnásobné a vyšší platy, než je průměr. To jsou procenta lidí z české pracovní síly, tedy desítky tisíc lidí.“ Rozhodnutí je však každopádně platné a je podle něj hozenou rukavicí do politického ringu.
„Je to velmi nahrubo, ale v každém případě to znamená desítky tisíc, o tom není pochyb,“ souhlasil s Rusnokem bývalý eurokomisař Vladimír Špidla. Takový skok penzí nahoru by ale přišel draho. „Pokud by do září 2011 politici neschválili příslušnou novelu, tak by ten dopad byl opravdu v desítkách miliard korun, protože by to bylo bez redukčních hranic,“ varoval místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek.
GALERIE
videogallery_63986
Rusnok upozornil, že řešením je pouze mírná úprava hranic a současných parametrů, protože radikální změna by měla za následek jen nové nespravedlnosti, které by mohly být u soudu znovu napadány. Navíc zde může vzniknout diskriminace mezi lidmi, kteří by měli vyměřenou výši důchodu před změnou a po ní. Řešením by také mohly být rozumné stropy sociálního pojištění, čímž by problém do značné míry zmizel – lidé z vyššími platy by nebyli v tak velké nevýhodě.
Šéf expertní komise pro přípravu penzijní reformy Vladimír Bezděk by snížil stropy sociálního pojištění alespoň na trojnásobek hrubé mzdy v ekonomice. Případný výpadek v příjmech by kompenzoval v oblasti nepřímých daní. Zároveň vyzdvihl význam přidání tzv. druhého pilíře penzijního systému, který představuje individuální spoření lidí a dává prostor pro zásluhovou část.
Soudci dali politikům šibeniční termín
Miroslav Kalousek:
„Žijeme v právním státě, není možné nález ignorovat. Jsem také proti tomu, aby byl jakýmkoli způsobem obcházen, tedy vlk se nažral a koza zůstala celá.“
Řešení situace je podle Špidly otevřené, neboť nález soudu je obecný a nedává konkrétní instrukci, jak by měla výsledná podoba výpočtu penzí vypadat. Velmi šibeniční je ale podle Špidly termín, protože nově vzniklá vláda bude muset nejpozději do konce roku připravit konkrétní návrh, který by měl projít na jaře sněmovnou, a poté by zde měla být minimálně tříměsíční lhůta na implementaci správou sociálního zabezpečení. Je tedy bezpodmínečně nutné, aby byla reakce na nález ÚS součástí programového prohlášení vlády. S tím souhlasí také Kalousek, který považuje nález soudu navíc za impuls k důchodové reformě a chtěl by jej propojit rovnou s důchodovou reformou, byť času není mnoho.
Výše penze je určována jak principem solidarity, tak i zásluhovosti. Kromě zmíněné diskriminace zásluhové složky, na kterou upozornili ústavní soudci, upozorňují lidovci také na další možnou diskriminaci – vyšší penze než bezdětní by podle nich měly mít také matky vychovávající děti, neboť tím zabezpečují nové plátce do penzijního systému a zabezpečují budoucnost státu. „Říkáme, že je potřeba při debatách o penzijní reformě zohlednit, kdo a jak zabezpečil budoucnost penzijního systému,“ upřesnil místopředseda KDU-ČSL Pavel Horák.
GALERIE
Prezident Asociace penzijních fondů ČR Jiří Rusnok