Praha - Komplexní obnova elektrárny Prunéřov II, kterou vlastní společnost ČEZ, může začít. Ministerstvo životního prostředí k ní vydalo souhlasné stanovisko. Budoucnost severočeské elektrárny byla dlouho nejistá, rekonstrukci se snažili zablokovat ekologové a kvůli otázce Prunéřova rezignoval v polovině března i ministr životního prostředí Jan Dusík (SZ).
Ministerstvo posvětilo rekonstrukci Prunéřova
Ekologové projekt dlouhodobě kritizují kvůli tomu, že po rekonstrukci, kterou prosazuje společnost ČEZ, nebude mít elektrárna maximální možnou účinnost. Argumentují tím, že by elektrárna měla využívat nejmodernější technologie, například takzvané nadkritické spalování, jako je tomu v sousedních Ledvicích, kde vyrostla zcela nová elektrárna.
Odborníci na energetiku ovšem tvrdí, že vzhledem k méně kvalitnějšímu uhlí, jež se v Prunéřově spaluje, je nejmodernější technologie pro tuto elektrárnu zcela nevhodná. Navíc je třeba zohlednit i to, že vzhledem k omezeným zásobám uhlí by se investice do nové elektrárny jen těžko vracela. „Investičně náročnější varianta by mohla stát přes 30 miliard korun, tato cena je nepřiměřeně vysoká,“ vysvětlil analytik Jiří Gavor.
GALERIE
videogallery_63272
Po rekonstrukci se bude lidem pod elektrárnou dýchat lépe
Spor obou stran nyní rozčíslo ministerstvo životního prostředí, podle kterého neexistuje věcný ani zákonný důvod, proč kladné stanovisko k rekonstrukci neudělit. Hlavním důvodem pro vydání kladného stanoviska je podle resortu to, že projekt splnil všechny náležitosti týkající se kvality ovzduší v ústeckém regionu. Ve srovnání s provozem stávajících bloků bude elektrárna Prunéřov po komplexní obnově vypouštět výrazně méně škodlivých emisí.
Ministryně životního prostředí Rut Bízková:
„Jsem ráda, že proces posuzování vlivů komplexní obnovy elektrárny Prunéřov II je již uzavřen. Byl veřejností hodně sledován a pro celý úřad byl hodně složitý. Jsem přesvědčena, že podmínky obsažené v tomto stanovisku přispějí k lepšímu ovzduší pro obyvatele ústeckého regionu.“
Ministryně dává ekologům za pravdu v tom, že po rekonstrukci bude mít elektrárna nižší účinnost než zcela nový blok. „Nicméně zvolená varianta bude mít lepší parametry z hlediska ochrany životního prostředí, než jimi navrhovaný blok, který by měl vyšší účinnost,“ zdůraznila. Je podle ní totiž třeba uvažovat také o teple, které elektrárna v současnosti dodává a bude je vyrábět i po rekonstrukci. „Když se postaví zcela nová elektrárna, teplo se bude muset dodávat odjinud, což se projeví na emisích,“ dodala šéfka resortu životního prostředí.
ČEZ nedostane nic zadarmo
Přestože ČEZ po dlouhém otálení dostal povolení k rekonstrukci Prunéřova, ještě se nad její realizací zapotí. Ministryně totiž zpřísnila podmínky, které musí energetický gigant dodržet. Do tří měsíců bude muset předložit opatření, která povedou k úspoře emisí oxidu uhličitého. „Jak má nastaveny limity, tak je musí splnit a nemůže si nějaké další emise vykompenzovat někde jinde,“ uvedla Bízková.
ČEZ je připraven podmínky dodržet. Jednou z možností bude například to, že elektrárna nebude v provozu po celý rok.
Ekologové se zlobí
„Nás především překvapuje, že ministerstvo takhle očividně rezignuje na dodržování zákonnosti v České republice, obzvlášť když se jedná o největšího znečišťovatele a výrobce elektrické energie ČEZ,“ prohlásil právník Ekologického právního servisu Jan Šrytr.
„Ministerstvo rezignovalo na prosazení lepší technologie, kterou po ČEZu chtělo, druhý problém je ten, že dalo zelenou k prodloužení životnosti zdroje na dalších 25 let,“ uvedl Jan Rofenský z ekologické organizace Greenpeace.
Kvůli modernizaci Prunéřova opustil ministerský post její předchůdce Dusík. Ten chtěl na základě posudku norské firmy DNV žádat společnost ČEZ, aby připravila novou variantu modernizace nebo kompenzační opatření. Premiér Jan Fischer takový postup nepřijal, byl proti dalším odkladům při vydání stanoviska ministerstva životního prostředí k modernizaci Prunéřova.
GALERIE
Rut Bízková