Atény – Evropská unie podala Řecku pomocnou ruku – země by za tři roky měla dostat 110 miliard eur. Řecko bude muset ale na oplátku přinést nemalé oběti. Do roku 2014 má srazit rozpočtový deficit pod tři procenta ze současných třinácti. Jen v příštích třech letech musí tamní vláda ušetřit 30 miliard eur - seškrtá platy i penze státních zaměstnanců, zvýší daň z přidané hodnoty i spotřební daň na alkohol, tabák a pohonné hmoty. Řekové se ale proti avízovaným změnám bouří, nicméně mnozí z nich si uvědomují, že oni sami byli nezodpovědní a počítají s tím, že si budou muset hlídat své výdaje.
Řecko si musí utahovat opasky do velikosti XS
Andreas Antonopoulos, rektor University of New York Prague
„Řecký stát je v zoufalé finanční situaci, nicméně Řekové vedou poměrně slušný život. Největší problém spočívá v tom, že stát špatně zacházel s veřejnými prostředky. Často dával různé přídavky lidem, kteří je vůbec nepotřebovali.“
Evropané mají o Řecích jasnou představu - již dlouho si žijí výrazně nad poměry. V práci jsou nanejvýš pár hodin denně, berou za to 14 platů a další absurdní odměny. Většinu pracovní doby přitom tráví v kavárnách nebo jiným příjemným způsobem. „Středoevropanům se to těžko vysvětluje. Řekové mají zcela jinou mentalitu, nevedou tak organizovaný život. Umějí si užívat. Ale rozhodně také tvrdě pracují,“ tvrdí řecký podnikatel Dimitris Ploumpis.
GALERIE
videogallery_00088756
Mezi nejkřiklavější odměny patří třeba příplatky za to, že zaměstnanec přijde do práce včas nebo že stát vyplácí nemalou penzi svobodným dcerám generálů. Pobouření v Evropě budí i brzké odchody do důchodu - v 61 letech.
Řecký problém - přezaměstnanost
Dimitris Ploumpis, řecký podnikatel: "Zaměstnanci a důchodci opravdu dosud brali 14 platů za rok. Ale celková suma vždy zhruba odpovídala ročním příjmům stejných profesí v jiných evropských zemích. Trochu jinak je to s ostatními finančními odměnami. Vlády v minulosti nechtěly meziročně zvyšovat mzdy. Proto přistoupily k systému jednorázových odměn. Jenže původně dočasná opatření se postupně stala nedílnou součástí mzdy, která se pouze jinak daní. Tyto peníze přitom nedostávali zdaleka všichni. Rozděloval je stát pouze svým zaměstnancům. Ostatní se bez nich museli obejít. Potíž je v tom, že z celkového počtu asi 3,5 milionu pracujících jich až 1,5 milionu pracuje ve státní sféře. To je skoro dvojnásobek toho, co si Řecko může dovolit."
Andreas Antonopoulos: „Většina zaměstnanců státu pracuje mnohem míň. Navíc tu panuje vysoká přezaměstnanost. Třeba jeden z mých příbuzných dělá na jednom úřadě, ale ani tam nechodí, protože kdyby tam dorazili všichni, neměli by si kam sednout.“
Opasky si teď budou muset utáhnout všichni. Většina Řeků za to viní hlavně politiky. Pravicové i levicové vlády si kupovaly hlasy voličů a nehleděly na budoucnost. Věřily, že si na záplatu potíží kdykoli zase výhodně půjčí v zahraničí. Jenže investorům i evropským zemím dochází trpělivost. Situace se nelíbí ani samotným Řekům, kteří nelibě nesou i to, že ti, kteří jsou za vyhazování peněz odpovědní, nebyli nijak potrestáni a platí za to obyčejní lidé. „Politici penězi plýtvali posledních 40 let. Stát postupně chátral. Věděli o tom, ale nedokázali přijmout taková opatření, aby tomu zabránili,“ tvrdí podnikatel Dimitris Ploumpis.
Řeky navíc pobuřuje i další skutečnost - že o nich nyní celý svět mluví ve velmi negativním světle. Vadí jim nálepka lenochů. „Řekové nejsou líní. Velká část obyvatel země podniká. Když vedete vlastní firmu, nemůžete být líný,“ protestuje Joanis Psyllas, který žije v Praze.
Ošklivé image se chtějí zbavit i řečtí politici. Potřebují peníze, a proto otočili. Za poslední měsíc začali seškrtávat ty nejokatější prebendy. Sami by to ale nejspíš neudělali. Tlačí je k tomu Mezinárodní měnový fond a Evropská unie, jinak by totiž na finanční pomoc mohli zapomenout.
Andreas Antonopoulos
„Kdyby si politici měli vybrat mezi uvržením země do ještě větší krize a prohrou ve volbách, tak skoro všichni, ať už z levice nebo z pravice, dají přednost volebnímu vítězství za každou cenu.“