Francouzi spěchají s pomocí Řecku stejně jako Němci, nejspíš to ale nebude stačit

Berlín/Paříž – Řecko bude během tří následujících let potřebovat 150, ne 110 miliard eur, které mu eurozóna a Mezinárodní měnový fond přislíbily. Řekl to podle serveru německého deníku Bild státní tajemník ministerstva financí Steffen Kampeter. Zbývajících 40 miliard prý Řecko podle Kampetera získá z kapitálového trhu. Pokud potřebné finance Atény nezískají z trhu, budou muset znovu pomoci státy eurozóny. Ty se schválením pomoci Řecku pospíchají, aby uklidnily finanční trhy. Po Německu dnes začali se schvalováním pomoci Aténám i Francouzi.

„Ano, jsou vyšší,“ potvrdil nejmenovaný zdroj z německé vlády, že řecké finanční potřeby budou přesahovat dohodnutých 110 miliard eur. O kolik, to však neuvedl. Záchranný balík pro Atény totiž předpokládá, že se Řecko do 18 měsíců postupně vrátí na kapitálové trhy.

Nejvíce si s pomocí Řecku pospíšilo Německo, Francie mu dýchá na záda

Se schvalováním pomoci Řecku pospíchají i Francouzi. Francouzský parlament schválil pomoc v noci na dnešek. Členové eurozóny se totiž dohodli, že je třeba jednat rychle. Francie do balíku 110 miliard eur, na kterém se o víkendu dohodly EU a Mezinárodní měnový fond, přihodí během tří let 16,8 miliardy eur. Letos pomohou Řecku Francouzi zhruba čtvrtinou. Pro návrh hlasovaly výjimečně spolu vládnoucí Svaz pro lidové hnutí (UMP) i Socialistická strana (PS). Proti hlasovali jen poslanci Francouzské komunistické strany (PCF) a levice. Projekt pomoci schválila Francie bez pozměňovacích návrhů. Text bude schvalovat ještě Senát, pravděpodobně ve čtvrtek.

Jako první však schválila svůj podíl na pomoci Aténám v pondělí německá vláda. Německo jako největší ekonomika eurozóny pošle Řecku také nejvíce peněz, tedy více než 22 miliard eur. Příslušný zákon ale musí ještě schválit parlament a podepsat prezident. Očekává se, že by se tak mohlo stát už v pátek.

Naopak Slovensko zatím svůj příspěvek ve výši přes 800 milionů eur (v přepočtu 20 miliard korun) poslat nechce. Premiér Fico podmínil rozhodnutí o pomoci schválením úsporných opatření v řeckém parlamentu. Bez ohledu na to, jak rychle budou jednotlivé země ochotné pomoc Řecku schválit, však bude mít eurozóna nezbytnou část peněz pro Řecko připravenou do poloviny května.

Finanční trhy se na Řecko stále dívají s nedůvěrou, euro nejníže za rok

Na finančních trzích se opět obnovily obavy z šíření řecké dluhové krize do dalších zemí. Objevily se také spekulace, že obrovský odsouhlasený balík pomoci Řecku ve výši 110 miliard eur nebude na řešení situace stačit, komentoval vývoj analytik Komerční banky Miroslav Adamkovič. Výsledkem pro burzovní indexy jsou razantní výprodeje a útěk k relativně bezpečnějším instrumentům. K nejpostiženějším sektorům se řadí banky a komoditní tituly.

O tom, že chystaná pomoc Řecku investory nepřesvědčila, vypovídá dnešní vývoj kurzu eura a akcií evropských firem. Euro na trzích pokračuje v poklesu vůči dolaru a propadlo se nejníže za rok. V 17:15 SELČ euro vůči dolaru oslabilo o 1,23 procenta na 1,3028 USD. Pod 1,31 USD se euro propadlo poprvé od dubna 2009. K jenu euro kleslo o 1,28 procenta na 123,14 JPY. Vůči dolaru jen nepatrně stoupl o 0,07 procenta na 94,49 JPY.

Oslabuje také koruna

Navíc česká měna dnes kvůli rostoucí averzi k riziku na světových finančních trzích výrazně oslabila. Proti pondělku byla koruna v 17:00 vůči euru slabší o 26 haléřů na 25,81 Kč/EUR a k dolaru o 42 haléřů na 19,81 Kč/USD.

„Rostoucí obavy z toho, že se Řecku nepodaří svou dluhovou situaci zvládnout, vedou investory k tomu, že se zbavují rizikovějších aktiv a utíkají k těm bezpečnějším. Růst rizikové averze se tak mimo jiné podepisuje na pádu akciových indexů, společné evropské měny a středoevropských měn včetně české koruny,“ uvedl Jan Vejmělek z Komerční banky.

V Evropě nejvíc trpí finanční sektor

Na evropských burzách nejvíce klesá finanční sektor. Evropský akciový trh dnes obnovil propad, jeho hlavní index klesl o tři procenta na dvouměsíční minimum a ztratil poslední zbytky letošních přírůstků. Indexy táhly dolů i akcie těžařů a producentů ropy a zemního plynu, za čímž stojí sčítání škod po nehodě ropné plošiny v Mexickém zálivu.

Ze situace nejen na akciových trzích těží hlavně drahé kovy, jako je zlato, jehož cena v posledních dnech stoupá a je blízko rekordu. V některých měnách cena zlata zdolává rekord každým dnem.

Poklesy se nevyhnuly ani pražské burze, která dnes výrazně oslabila. Index PX v závěru ztratil 2,07 procenta na 1256,1 bodu. Celá burza tonula v červených číslech, stejně jako okolní středoevropské trhy. Nejmenší ztrátu zaznamenala energetická společnost ČEZ, která ráno brzdila všeobecný sestup a v závěru přišla o 0,1 procenta na 924,20 Kč při objemu přes 756 milionů korun. Ostatní tituly na tom byly hůř ve výsledcích i v objemu.

  • Osvětlení Eiffelovy věže zdroj: wikipedia.org http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/8/716/71565.jpg
  • Akcie zdroj: financialadvice.co.uk http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/14/1369/136844.jpg
  • Peníze autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1586/158555.jpg
  • Burza cenných papírů Praha autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/691/69058.jpg
Vydáno pod