Praha - Průměrná mzda v Česku v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 484 korun na 22 748 korun. Proti stejnému loňskému období tak byla vyšší o 2,2 procenta, což je nejnižší růst od roku 2000. Reálně po odečtení inflace se mzda zvýšila o 1,5 procenta. Informoval o tom dnes Český statistický úřad. Růst táhly především platy státních úředníků, paradoxně pomohlo i propouštění.
Mzdy rostly nejpomaleji za deset let, průměrná mzda je 22 748
Podle statistiků ovlivnilo vývoj platů snížení počtu zaměstnanců, kterých od ledna do března meziročně ubylo 176 000. Vývoj reálných platů pak byl navíc ovlivněn nízkým růstem inflace, uvedl ČSÚ. V porovnání s předchozím čtvrtletím se průměrný výdělek v celém národním hospodářství zvýšil po očištění od sezonních vlivů o 0,7 procenta.
Propouštěly se nízkopříjmové profese
„Jedna věc je statistika, druhá věc je, jak je to ve skutečnosti. Vyšší mzdu na výplatní pásce asi viděl jen málokdo. Opravdu se tam promítlo to, že během uplynulého roku byli propouštěni zaměstnanci s nejnižšími mzdami,“ upozornil v rozhovoru pro ČT24 analytik společnosti CITFIN Jiří Šimek.
GALERIE
videogallery_00092215
Platy se v prvních třech měsících roku zvýšily v podnikatelské i nepodnikatelské sféře. Konkrétně v podnikatelské oblasti se průměrné výdělky zvýšily o dvě procenta, tedy o 440 korun na 22 693 Kč, po odečtení inflace vzrostly o 1,3 procenta. O něco více rostly platy v nepodnikatelské sféře, kam spadá například státní správa. Průměrná mzda se tam zvýšila o tři procenta, což je o 669 korun na 22 982 Kč. Reálně se zvýšila o 2,3 procenta.
Vědcům či pojišťovákům mzdy klesly, zdravotní a kulturní sféry si polepšily
Průměrný plat se snížil lidem pracujícím v profesní, vědecké a technické činnosti, v peněžnictví a pojišťovnictví a v informační a komunikační činnosti. Naopak nejvíce se zvýšil výdělek v odvětví zdravotní a sociální péče, kulturní, zábavní a rekreační činnosti a v těžbě a dobývání. Nejvyšší nominální mzda v peněžnictví a pojišťovnictví byla zhruba 4,4krát vyšší než nejnižší nominální mzda v ubytování, stravování a pohostinství.
Více peněz domů nosili také úředníci státní správy. Podle statistiků jim mzdy rostou mnohem rychleji než pracovníkům v privátním sektoru. „Růst platů ve státní sféře je způsoben hlavně tabulkovými automaty a setrvačností státní sféry. Na rozdíl od té privátní, kde se hospodářská recese projevila tak, že firmy šetří a musí obracet každou korunu,“ podotkl ekonom institutu CERGE-EI Lubomír Lízal.
Mírný růst mezd můžeme čekat i nadále
Podle analytičky České televize Libuše Bautzové se žádný dramatický pokles průměrné mzdy čekat nedá. Případné snižování platů ve státní sféře, které plánuje vznikající vládní koalice, vykompenzuje další propouštění nízkopříjmových skupin. Zásadnější vliv než úřednictvo má navíc na výši průměrné mzdy podnikatelská sféra.
Růst průměrné mzdy čeká také Šimek. „V průběhu letošního roku tam bude růst kolem dvou procent, nicméně stále větší část z reálného růstu bude ukrajovat inflace,“ doplnil.