Praha – Dnes představené návrhy Bezděkovy komise, která připravuje důchodovou reformu, vyvolaly značný rozruch. Média píší o zdražování potravin a léků. Předseda komise Vladimír Bezděk přesto doufá, že si veřejnost navrhovaná opatření vyloží správně. Na otázku, proč nehledala komise zdroje jinde, než ve zvyšování DPH, odpověděl, že se tu jedná o 50 miliard korun ročně a jinak to skutečně nejde. Navíc už jsme důchodcům podle něho utahovali opasek loni; letos jsme to ale pojmenovali pravým jménem, a to vždycky vzbudí rozruch.
Bezděk: Návrh důchodové reformy pojmenovává to, co už jsme dělali loni
Další zatěžování důchodců podle Bezděka záleží na úhlu pohledu. V loňském roce byl důchodový systém v deficitu, který přesahoval 30 miliard, a důchody se vyplácet musely. Peníze se proto vzaly ze zdrojů státního rozpočtu. Jinými slovy tedy došlo k dalšímu zadlužování a stát využil i další daňové zdroje. „Ten návrh ve smyslu jisté úpravy struktury financování důchodových závazků jistým způsobem otevřeně pojmenovává to, co jsme už udělali v loňském roce, kdy ten systém byl v deficitu,“ říká Bezděk.
Předseda komise také v rozhovoru pro ČT vyvrátil spekulace o tom, že vyvolá sjednocení sazeb DPH výrazný inflační šok o velikosti 3 až 4 procent. Připomněl, že Česko před vstupem do Evropské unie v roce 2004 udělalo dvě změny v oblasti právě DPH v řádu 40 miliard korun, což je srovnatelné s dnes zamýšlenými 50 miliardami. A tyto kroky se promítly do inflace 1 až 1,5procentním zvýšením.
GALERIE
videogallery_61324
Předseda komise pro přípravu důchodové reformy Vladimír Bezděk
„Systém, jaký máme dnes, v tom smyslu slova, že důchodový systém a jeho výdaje jsou v České republice prakticky plně financovány daní ze mzdy, kterou falešně nazýváme pojistným, tak je v mezinárodním smyslu slova velmi unikání a atypický.“
Každá z variant by z rozpočtu ukrojila zhruba 30 miliard ročně
Varianta jedna, tedy situace, kdy by se 20 procentních bodů z 23procentní sazby pojistného odvádělo do současného systému a vedle by vznikl nový fondový pilíř, do kterého by šly zbývající tři procentní body, by byla podle Bezděkových slov pro stát levnější. Vzniknou sice tranzitivní náklady důchodové reformy právě tím, že se tři procenta odloučí a nebudou nadále financovat důchodový systém, takže na straně příjmů dojde k výpadkům. Tyto výpadky ale budou časem kompenzovány snížením nákladů na straně výdajové. A právě tento časový nesoulad vede ke vzniku tranzitivních nákladů ve výši půl až jednoho procenta hrubého domácího produktu. Což tedy může za stávající situace být 15 až 30 miliard ročně.
Druhá varianta, kde by do prvního pilíře tvořeného současným systémem šlo všech 23 procent odváděných z hrubé mzdy a vedle něj by existoval i druhý pilíř, do kterého by si lidé na individuální účty posílali dobrovolně další tři procenta a stát by jim za to přispěl stejnou částkou, přijde Česko na více. Podle Bezděka je ale taktéž schůdná. Půjde u ní však o náklady permanentní, ne dočasné, jako je tomu v případě první varianty. Náklady se tedy budou pohybovat okolo 8 až 9 desetin procenta HDP, což lze kvantifikovat zhruba na 25 až 28 miliard korun ročně.
Stát obě reformy dlouhodobě ufinancuje, slibuje Bezděk
Část nákladů je krytá v samotném důchodovém systému. Po jistou dobu budou ale oba systémy deficitní. Negativně se na českém rozpočtu podepíšou půlprocentem až procentem HDP ročně. Tyto náklady může stát pokrýt z mimořádných zdrojů, tedy například z privatizačních příjmů nebo z dividend. Druhou možností je část deficitu financovat dluhem. V tom případě ale bude třeba dokázat, že má Česko dlouhodobě stabilní finance. Oba návrhy jsou ale dlouhodobě ufinancovatelné a zaručují, že stát nespadne do dlouhodobých deficitů.
Zda budou soukromé fondy garantované státem, stále není jasné. V podstatě ale komise navrhuje, aby zdroje člověka, který o to jasně požádá, byly investovány pouze do českou vládou vydaných dluhopisů. V tom případě bude v podstatě úvěrovou kredibilitou ručit Česká republika.
GALERIE
Vladimír Bezděk