Francouzi chtějí vuvuzelami zahnat nespravedlivou důchodovou reformu

Paříž – Ve Francii se dnes troubilo na vuvuzely. Francouzi totiž opět vyšli do ulic a prostřednictvím těchto dechových nástrojů, které proslavilo letošní mistrovství světa ve fotbale v Jihoafrické republice, dávali najevo nespokojenost s vládním návrhem důchodové reformy, který mimo jiné předpokládá postupné zvýšení důchodového věku o dva roky. Statisícové demonstrace doprovázely mohutnou stávku ve veřejném sektoru. Přestože dnes zůstala ochromena zhruba polovina hromadné dopravy, francouzská vláda nehodlá slevit a zůstává odhodlána nová opatření prosadit.

Už od středeční osmé hodiny večerní přestala ve Francii jezdit polovina vlaků. Nerozjedou se dřív než v pátek ráno. V Paříži bylo dnes v provozu jen asi 60 procent souprav metra. Pařížská mezinárodní letiště Charlese de Gaulla a Orly omezila provoz o 15 procent.

Letecká společnost Air France zajistila jen dálkové lety, zatímco lety do blízkých a středně vzdálených destinací omezila na 85 procent. Podle odpoledních informací z webových stránek pražského letiště spojení s českou metropolí nebylo narušeno.

Telefonát Jana Pokorného (zdroj: ČT24)

Vedle dopraváků se do stávky zapojili hlavně učitelé základních škol, u nichž odbory očekávaly účast kolem 50 procent. Ministerstvo školství hovoří o pětině stávkujících. Nijak nebyla zasažena lycea, kde jsou v plném proudu maturity. Omezit svoje programy musely rozhlasové stanice France Inter a France Info. V pátek nevyjde kvůli dnešní stávce tiskařů většina celostátních deníků. Podle ministerstva práce dnes stávkovalo 18,6 procenta státních úředníků a 12,5 procenta zaměstnanců v nemocnicích.

Kromě stávky zorganizovaly odbory v čele s Všeobecnou konfederací práce (CGT) také tradiční protestní demonstrace. CGT i další odborová centrála CFDT odhadly účast na přibližně 200 mítincích po celé Francii na dva miliony, ministerstvo vnitra oznámilo účast 797 tisíc lidí. V obou případech je to dvojnásobek proti počtům udávaným u stejné akce z 27. května.

Vůdce CFDT François Chéreque označil chystanou důchodovou reformu za „nejnásilnější v Evropě“ a vyjádřil názor, že kvůli tomu v zemi vznikl pocit velké nespravedlnosti. Kritizoval také skutečnost, že prezident Nicolas Sarkozy si dnes udělal čas pro přijetí Thierryho Henryho, reprezentanta národního fotbalového mužstva, které vypadlo z mistrovství světa v Jihoafrické republice, místo aby věnoval pozornost manifestacím.

Vláda nehodlá ustoupit, důchodový systém by se zhroutil

Ministr práce Eric Woerth ve středu připustil, že akce může být mohutná, ale řekl, že vláda nemůže od reformy ustoupit, protože jinak by se důchodový systém zhroutil. Prezident Sarkozy v úterý prohlásil, že bude pečlivě dbát na to, aby se s odbory vedl dialog, ale odmítl změnu stanoveného kalendáře reformy. Vláda návrh formálně předloží v červenci, parlament o něm má hlasovat v září. Vláda má v parlamentu většinu.

Odbory tvrdí, že neprotestují proti změnám důchodového systému, protože chápou, že je ho třeba změnit. V zamýšlených reformách je ale prý skryta nespravedlnost. Proto do minulého pátku odboráři podávali připomínky. Je možné, že některé z nich vláda zakomponuje. Jasné ale je, že si to odbory nevybudou stávkami. Vláda má totiž většinu a s prosazením návrhu nebude mít problém.

Do důchodu v 62 místo v šedesáti

Francouzská vláda chce zvýšit minimální věk pro odchod do důchodu z 60 na 62 let. Přestože v tomto věku Francouzi nemohou dosáhnout na plnou penzi, hodně jich tuto nejnižší důchodovou hranici využívá. Plnou výši důchodu budou moci pobírat až od 67 let. Do současnosti na ni dosáhli při odchodu v 65 letech. Opatření má podle vlády premiéra Françoise Fillona začít platit až od roku 2018. Od roku 2020 budou muset mít také Francouzi pro obdržení plné penze odpracováno minimálně 41,5 roku.

Francouzi nejsou jednotní, půlka je pro reformu, půlka proti

Dva zcela čerstvé průzkumy veřejného mínění vykázaly odlišné výsledky ohledně přijatelnosti zvýšení důchodového věku pro Francouze. Podle jednoho je tento krok pro 58 procent Francouzů přijatelný, podle druhého ho však více než polovina obyvatel odmítá.