Peking – Nedávná stávka v továrně Hondy spustila na jihu země vlnu podobných protestů. Státní úřady, které obvykle masové protesty jakéhokoli druhu potlačují tvrdě už v zárodku, ale tentokrát nezasáhly a dovolily, aby se stávky rozšířily. Spíš než projevem demokratizace je ale benevolentní přístup vlády snahou o sledování vlastních ekonomických cílů. Peking totiž věří, že mu stávky pomohou restrukturalizovat exportní odvětví, aby byla soběstačnější.
Číňané stávkují za vyšší platy, vládě to nevadí
Stávky postihly zejména závody se zahraničními vlastníky na průmyslovém jihu země. Změny si ale nyní prosadí zaměstnanci, kteří již mají více peněz na utrácení. Poptávka po vyšších mzdách podle expertů ukazuje, že jsou mladší a průbojnější ročníky lépe organizované a mají větší očekávání.
Zvyšování mezd je v souladu se strategií Pekingu zmírnit rozdíly v příjmech a prosadit jejich vyváženější růst v následujících letech. „Pokud příjmy neporostou, jak se může domácí poptávka zvýšit? Stávky za vyšší mzdy jsou obecně v souladu s trendem v ekonomickém vývoji Číny,“ uvedl jeden z čínských analytiků.
Bohatí vs. chudí Číňané
Autoritářské vedení země považuje propast mezi bohatými a chudými, která se uvádí jako příčina protestů, za hrozbu pro vedení komunistické strany. Zvýšit příjmy pracující třídy proto bude prioritou vládního plánu na dalších pět let. Na jeho přípravě nyní kabinet pracuje.
Přes vládní kroky na podporu mezd zůstávají příjmy nízké. Podíl platů na celé čínské ekonomice za poslední dvě dekády klesal. Zatímco v roce 1983 představovaly mzdy 57 procent hrubého domácího produktu země, v roce 2005 to bylo jen 37 procent.
Minimální mzda v provincii Kuang-tung v březnu vzrostla na rozpětí 920 až 1030 jüanů, tedy zhruba 3100 korun. Jinde je ale jen na 660 jüanech (zhruba 1980 korun).
S tím, jak Čína zaujala vůči protestům méně konfrontační postoj, mají i dělníci umírněné požadavky a nevolají po celostátních a nezávislých odborech, které jsou v Číně zakázány. Policejní intervence byly také vzácné, i když se protesty rozšířily i na veřejná prostranství.
Protože Čína nezveřejňuje oficiálně data o počtu stávek, nelze říci, zda poslední vlna nepokojů představuje meziroční nárůst, uvedli experti z čínské kanceláře Mezinárodní organizace práce (ILO). Domácí média ale mají o pracovních nepokojích zakázáno psát, proto stojí za povšimnutí nynější pozornost, kterou čínská média situaci věnují.
Zaměstnanci tchajwanské firmy Foxconn