Obce kolem Temelína obchvátí silnice za miliardu – na náklady ČEZu

Praha – Plánovaná dostavba jaderné elektrárny Temelín znamená pro okolní obce nejen hrozbu, ale i příležitost. Stavba dvou obřích bloků zatíží silnice, a tak je potřeba dostat dopravu mimo obce. Kolem jihočeských vesnic tak vyrostou desítky obchvatů za zhruba miliardu korun. Peníze půjdou z kapsy energetického gigantu ČEZ, kterému temelínská elektrárna patří.

Vybudovat nové obchvaty, někde silnice opravit a postavit kilometry protihlukových stěn ČEZu ukládá smlouva, kterou podepsal s krajem. „Jako investor jsme povinni upravit tyto komunikace. Jsou to řádově desítky obchvatů,“ uvedl ředitel útvaru Výstavba jaderných elektráren společnosti ČEZ Petr Závodský.„Někde jsou to obchvaty, někde je to rozšíření, oprava komunikací,“ dodal.

A starostům se to zamlouvá. V mnoha obcích jsou totiž silnice ve špatném stavu, navíc už teď obyvatele trápí hluk z projíždějících automobilů. „Obchvat povede mimo celou obec a v centru obce se doprava výrazně sníží a zklidní,“ pochvaluje si starosta Žimutic Zdeněk Šálený (nez.). „Zvýšená doprava se vyhne centru obce, která je už teď dost zatížená,“ přitakává mu jeho protějšek z Albrechtic nad Vltavou Václav Kaifer (nez.).

Reportáž Petra Šuleře (zdroj: ČT24)

ČEZ nestaví silnice pro obce, ale pro sebe

Ani výstavba obchvatů ovšem nepřiměla ekology a další protitemelínské aktivisty, aby se na rozšíření jaderné elektrárny dívali o něco přátelštěji. „Obchvaty nejsou pro obce, ale jsou pro ČEZ, aby vůbec mohl tuto elektrárnu stavět,“ podotýká Monika Machová-Wittingerová z hnutí Jihočeské matky.

Aktivisté se teď navíc pustili i do čerstvě zveřejněné studie o dopadech nových bloků na životní prostředí, na jejímž vypracování se podílelo několik set odborníků. Vadí jim třeba fakt, že nehodnotí konkrétní typy reaktorů. „To znamená, že je hodnocena jakási virtuální elektrárna, a to je zásadní problém,“ zlobí se Edvard Sequens ze sdružení Calla.

V Temelíně stojí mladší ze dvou českých jaderných elektráren. Plány na ni vznikly ještě v socialistickém Československu a od zahájení stavby v roce 1987 až do roku 1990 se počítalo s tím, že se v Temelíně rozběhnou čtyři jaderné reaktory. Nakonec však vyrostly jen dva bloky, každý o výkonu tisíc megawatt.

Stavba se navíc oproti původním plánům protáhla. Zatímco před revolucí se počítalo s tím, že první blok začne dodávat elektřinu už v roce 1992 a čtvrtý v roce 1997, nakonec se zkušební provoz v prvním bloku rozběhl až v roce 2002, ve druhém ještě o rok později. Zpoždění způsobil především přechod ze zastaralé ruské na moderní americkou technologii.

ČEZ
Zdroj: ČT24