Řecko nesměle vstupuje na finanční trhy

Dluhopisy vynesou pět procent

Řecko se neúspěchu nebálo. Nabízelo totiž krátkodobé pokladniční poukázky se splatností do šesti měsíců, a takto krátkodobé instrumenty většinou nezájmem netrpí. Atény se snaží obstarat peníze na finančních trzích samy poprvé od eskalace fiskálních potíží, šlo proto spíše o zkoušku. Řecko má totiž pomoc již zajištěnou od Mezinárodního měnového fondu a Evropské unie.

Podmínky, za kterých země cenné papíry prodala, mimo jiné stanoví, že bude muset za nový úvěr zaplatit úrok 4,65 procenta. Vzhledem k tomu, že je to za cenné papíry splatné za půl roku, byl by roční úrok vyšší. Patrně by to ale nebyl jen prostý dvojnásobek úroku šestiměsíčního dluhopisu.

Aukce však ukázala, že Řecko musí k normalizaci a k získání důvěry investorů ujít stále ještě velký kus cesty. Úrokový výnos je dva a půlkrát až třikrát vyšší než to, co musí platit jiné ekonomiky ohrožené dluhovou krizí, jako Portugalsko a Španělsko, a proti německým úrokům z krátkodobých dluhopisů je zhruba osminásobný. O hodně levněji si půjčuje i Česko. „Skutečnost je nesrovnatelná, v případě České republiky si na šest měsíců můžeme půjčovat zhruba za 1,1 procenta,“ zdůrazňuje analytik X-Trade Brokers Aleš Brychta.

Také poptávka byla proti poslední, tedy dubnové aukci zhruba poloviční. Přesto ale zhruba 3,5násobně překračovala nabídku. „Z velké části, a to je zajímavé, nakupovaly dluhopisy zejména domácí subjekty. Nakupovaly v daleko větší míře, než tomu bylo například v minulém roce,“ podotýká Brychta.

Řecko je na dobré cestě

Rozpočtový deficit řecké vlády se v prvním pololetí díky výrazným škrtům výdajů podařilo snížit v meziročním srovnání o 46 procent na 9,65 miliardy eur (246 miliard korun). Pokles pololetního schodku byl hlubší, než předpokládá celoroční cíl, který počítá se snížením v rozsahu 39,5 procenta. Úspory ovšem mají negativní dopad na řeckou ekonomiku, v nejbližších letech nelze podle ekonomů počítat s hospodářským růstem.