Praha – Nový ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek už má jasno, jak by měl od příštího roku vypadat zákoník práce. Mezi nějvětší změny patří zvýšení rozsahu zaměstnání na základě dohody o provedení práce, či zrušení podpor v nezaměstnanosti pro ty zaměstnance, kteří sami podají výpověď. Výše odstupného by se měla nově stanovovat podle odpracovaných let a změn dozná také používání smluv na dobu určitou. Proti plánovaným úpravám zaměstnaneckých vztahů se již ohradily některé odbory, se kterými Drábek svou vizi předběžně konzultoval. Své výhrady však mají i zástupci samotných firem – kvůli výpovědním lhůtám.
Dáte sami výpověď? Zapomeňte na podporu
Ostravská stavební firma JTA Holding zaměstnává kolem šedesáti lidí. Většinou se jedná o brigádníky. Její majitel Alan Jančík by proto větší flexibilitu zákoníku práce velmi uvítal. Třeba v případě odstupného. „Dohodnout se na odchodu s pracovníkem za cenu odstupného, které je nižší ve srovnání s tím dnešním, to by nám jako podnikatelům moc pomohlo,“ přiznává Jančík.
Právě takovým podnikatelům chtějí teď na ministerstvu práce a sociálních věcí vyjít vstříc. Počítají s tím, že se zvedne zaměstnanost, ale také doufají, že ušetří státní kasa. Ministr Jaromír Drábek proto chce třeba změnit podmínky pro vyplácení podpory v nezaměstnanosti. Nově by ji už nedostávali lidé, kteří sami podají výpověď.
GALERIE
videogallery_53449
Návrh MPSV se ale nelíbí odborářům. „Tvůrci si neuvědomují, že důvod, kdy zaměstnanec rozvazuje pracovní poměr sám, není vždy jen ten, že by chtěl volně odejít, je to například situace nevyplacení mzdy,“ zdůrazil Vít Samek z Českomoravské konfederace odborových svazů. Podle Drábka s tím však ministerstvo počítá a zákonem stanovené případy, jako zdravotní důvody, péči o osobu blízkou nebo nevyplácení mzdy, ze svého záměru vyjme.
Jaromír Drábek:
Jedná se o případ, kdy zaměstnanec sám a svévolně opustí zaměstnání. Pokud někdo chce hledat lepší místo, má možnost. Je ale velmi nezodpovědné, když odejde ze zaměstnání a nechá si zaplatit od spoluobčanů pět měsíců placeného hledání nového. Zůstává mu možnost zapojit se do standardní sociální sítě, ale není důvod, proč by měl dostávat nadstandardní podmínky jako někdo, kdo o práci nepřijde vlastním zaviněním.
Předseda ČMKOS Jaroslav Zavadil:
Pokud to bude tak, že se člověk rozhodne opustit práci, protože má něco lepšího, tak není o čem mluvit. Tam bychom s tím souhlasili. Já si myslím, že to tak ale v mnoha případech nebude.
Tím to ale nekončí, novinek je celá řada. „Legislativně připravujeme čtyři základní změny. Budeme je projednávat ve zrychleném připomínkovém řízení,“ uvedl Drábek, který s účinností nového zákoníku počítá už od 1. ledna 2011.
Odstupné nově podle odpracovaných let
Další změny by se měly dotknout třeba odstupného. To by mělo být nově vázáno na počet odpracovaných let. Například jeden rok práce tak zajistí zaměstnanci jeden měsíc odstupného, více než dva roky pak dva měsíce odstupného. To se ale nezdá jinak s většinou návrhů spokojeným zaměstnavatelům. „Navržený systém nepovažujeme za šťastný a bude předmětem dalšího vyjednávání sociálních partnerů,“ namítla generální ředitelka Asociace malých a středních podniků Eva Svobodová.
Odborům se zase nelíbí návrh ministerstva na zvýšení počtu hodin odpracovaných na základě dohody o provedení práce z dnešních 150 na 300 ročně. Podle předsedy Českomoravské organizace odborových svazů Jaroslava Zavadila se tím stát sám připravuje o dávky na sociální a nemocenské pojištění. Navíc jsou prý tyto smlouvy často zaměstnavateli zneužívány.
„Pak je tam třetí věc, která nám hodně vadí, a to jsou konta pracovní doby,“ uvedl. Ta jsou zavedena už v současnosti. Při jejich uplatnění zaměstnavatel přiděluje zaměstnanci práci v takovém rozsahu, v jakém to bude odpovídat jeho potřebě. Délka pracovní doby se tak může v jednotlivých týdnech lišit. Nyní jsou však konta podstatně omezena a MPSV je chce zpružnit. Podle odborů se však může stát, že v prodloužené lhůtě, o kterou usiluje MPSV, by firma mohla zkrachovat a lidé by přišli o část platu.
Zástupci odborů dnes s ministerstvem o změnách zákoníku práce jednali. Na některých věcech se přitom obě strany překvapivě rychle shodly. Šlo hlavně o řetězení smluv na dobu určitou, kdy by se podle návrhů ministerstva měla prodloužit doba, po kterou může firma opakovaně uzavřít se zaměstnancem podobný typ pracovní smlouvy. O problému je podle Zavadila s odbory ministerstvo připraveno jednat a brát v potaz jejich postoje. Právě tento bod přitom patřil k těm, které odbory nejvíce kritizovaly. Uvrhl by prý totiž zaměstnance do nejistoty a neumožnil by jim například vzít si hypotéku na bydlení.
Novinky v zákoníku práce