Praha - Po Fischerově vládě zůstal zvláštní projekt velkorysého rozšíření Ústřední vojenské nemocnice v Praze. Plány zahrnují výstavbu ubytovny pro zaměstnance a tříhvězdičkový hotel s bazénem. Původně to mělo stát něco přes jednu miliardu. S nástupem ministra obrany Martina Bartáka začal projekt postupně bobtnat, až dosáhl současné výše 2,7 miliardy korun. Přestože Fischerova vláda vystupovala s ohledem na krizi v roli strýčka Skrblíka, v tomto případě se zachovala značně rozmařile.
Reportéři ČT: Hotel a bazén pro personál nemocnice bude stát miliardu
„Tento projekt je zcela zásadní pro dobudování infrastruktury v Ústřední vojenské nemocnici,“ konstatuje náměstek ředitele Ústřední vojenské nemocnice Jiří Havel a popisuje, kde bude stát ubytovna pro personál, bazén a hotel. Poprvé v Česku se má v Ústřední vojenské nemocnici stavět formou PPP, což je zkratka anglického Public Private Partnership - neboli partnerství veřejného a soukromého sektoru. Soukromé firmy zaplatí ze svého přestavbu vojenské nemocnice a stát jim to pak bude 25 let splácet. PPP má uplatnění všude tam, kde stát, kraje či obce nemají peníze na veřejně prospěšné stavby.
„Dnes se může zdát, že projekt může být do jisté míry trošku větší, než by bylo nutné. Ale jsem přesvědčen, že odborníci, kteří na něm pracovali, dělali analýzy a dospěli k závěru, že to skutečně bude smysluplné. My ten projekt respektujeme a budeme se snažit, aby byl naprosto maximálně využit a byl přínosný pro naše pacienty,“ dodává Havel. Přiznává, že nejpřínosnější z celého projektu je ubytovna pro zaměstnance. Mimopražský zdravotnický i nezdravotnický personál čítá zhruba tisíc lidí, lůžek má nyní k dispozici pouze 430 a to v mnoha případech nevyhovujících. Z tohoto pohledu je ubytovna pro zaměstnance určitě obhajitelná, ale je patrné, že nemocnice by se bez komerčních zařízení jako je hotel, bazén či fitness zřejmě obešla.
Reportéři ČT (zdroj: ČT24)
2 637 769 000,-
V současné době je rozpočet projektu 2 637 769 000 korun (2,6 miliardy). Původní rozpočet z roku 2007 ale počítal s poloviční částkou. Podle náměstka ministerstva obrany Jana Fulíka je to z důvodu, že různí funkcionáři státní správy měli různý názor na to, co by všechno měly plány obsahovat, a tak se projekt rozšiřoval a rozšiřoval. Dalším důvodem podle vedoucí referátu Regulace a metodiky PPP projektů Kateřiny Helikarové jsou rostoucí ceny ve stavebnictví. Jenže ceny stavebních prací jsou nyní rozhodně nižší, shodují se analytici.
Zajímavé je, že již zmiňovaný hotel, bazén a fitness posvětila vláda v květnu těsně před koncem svého mandátu. A schválila také smlouvu s firmou, která PPP projekt ve vojenské nemocnici uskuteční. Podmínkou státního tendru bylo, aby uchazeči měli dost peněz. Splnila to jen jediná firma, takže není vůbec jisté, jestli cena, kterou nabídla je opravdu nejlepší.
„Druhým problémem, který každého napadne, když se podívá na vítěze soutěže, je sama společnost EC Property, která má anonymní akcie na doručitele. Nejde tedy přesně určit, odkud její peníze přesně pocházejí,“ říká novinář Petr Holub, jenž působí jako analytik serveru Aktuálně.cz. Mediální zástupce investora Karel Samec na podezřelé okolnosti reagoval slovy: „Finálními vlastníky společnosti EC Property jsou podnikatelé Marek Šimák a Tomáš Hart a investiční prostředky, které vkládají do tohoto projektu, získali prodejem Energetického centra na spalování biomasy v Jindřichově Hradci, společnosti ČEZ. Zbytek tvoří úvěry od klubu bank.“
Majitelé společnosti Energetické centrum v roce 2008 získali za podivných okolností stomilionovou dotaci na svou elektrárnu na biomasu a za rok ji prodali ČEZu. Kolik za elektrárnu podnikatelé Hardt a Šimák od ČEZu dostali, nechtějí prozradit. A nekomentoval to ani ČEZ.
Riziko nese stát
Vláda nakonec projekt schválila, protože byl prý stále výhodný. ČT chtěla také stanovisko ministra, který do Fischerovy vlády sporný projekt předložil, tehdejšího šéfa rezortu obrany Martina Bartáka. Dopředu věděl, na co bude tázán, ale ze svého posledního setkání s novináři odešel, aniž by si nechal položit jedinou otázku. Jeho nástupce Alexander Vondra vzápětí po převzetí funkce oznámil, že projekt po svém předchůdci prověří.
Možná vůbec největší otazník kolem tohoto projektu je financování. Investor má část peněz z ČEZu – neví se ale kolik. Zbytek si půjčil u bank. Ale banky řekly, že chtějí záruky – a ty jim dala vláda. Prakticky pak došlo k tomu, že největší riziko projektu na sebe převzal stát. „Kdyby to dopadlo špatně, tak předpokládám, že se to zaplatí ze státních peněz, protože to schvalovala vláda, je to státní projekt,“ přitakává náměstek ředitele nemocnice Havel.