Krize v Řecku uvrhla do nejistoty střední a východní Evropu

Vídeň - Dluhová krize v Řecku znovu vrací do hry nejistotu ohledně dalšího vývoje zemí střední a východní Evropy a odsouvá hospodářskou stabilizaci této oblasti až na příští rok. V rozhovoru pro německý ekonomický list Handelsblatt na to upozornil šéf rakouské banky Raiffeisen International Herbert Stepic. Raiffeisen je druhou největší bankou, která v regionu působí, nejvíce se tam angažuje italská UniCredit. Obě působí i v České republice.

Stepic v bývalém komunistickém bloku nyní očekává další růst objemu špatných úvěrů, a to až do druhého pololetí příštího roku. To je mnohem déle, než se manažer původně domníval.

„Z krize jsme se ještě ani nedostali. V březnu bych odpověděl mnohem příznivěji, ale ta krize v Řecku spustila další velkou nejistotu, hlavně na východě (Evropy),“ podotkl Stepic. „Budeme rádi, když skutečné stabilizace dosáhneme do poloviny příštího roku. Ve druhém nebo třetím čtvrtletí 2011 bychom měli dosáhnout bodu, kdy se objem špatných úvěrů přestane zvyšovat,“ dodal.

Řecká krize komplikuje podle Stepice i další rozšiřování eurozóny směrem na východ. „Také v poměrně zdravých zemích, jako je Polsko nebo Česko, narůstá skepse. Viděli, jak obtížné jsou hospodářskopolitické důsledky po vstupu do eurozóny,“ zdůraznil. I tak by ale podle něj další rozšiřování měnové unie nepřipadalo v úvahu dříve než v roce 2015. Země střední a východní Evropy totiž neplní Maastrichtská kritéria. Nadměrné mají zejména schodky veřejných rozpočtů. Na dlouhodou dobu tak zřejmě bude posledním nováčkem eurozóny Estonsko, které euro přijme od příštího roku.

Na rozdíl od bank v západní Evropě ukázaly výsledky hospodaření za druhé čtvrtletí u konkurenčních bank rakouské Raiffeisen nečekaný nárůst objemu rezerv na špatné úvěry ve východní Evropě. K rivalům Raiffeisen na mladých evropských trzích patří vedle zmíněné UniCredit i další rakouská banka Erste a belgická KBC.