Slovenští poslanci chtějí přispět do fondu eurozóny, pomoc Řecku ale zamítli

Bratislava - Slovensko se připojí k takzvanému záchrannému fondu eurozóny, který má zabránit opakování podobné dluhové krize, v níž se ocitlo Řecko. Na znění smlouvy, která zapojení Slovenska umožní, se dnes dohodli poslanci tamního parlamentu. Pomocnou ruku zadluženému Řecku ale Slovensko nepodá, poslanci to zamítli. Slovensko je nejchudším členem eurozóny a tamním politikům se nezdálo spravedlivé, aby jejich země přispívala bohatším zemím, které nezvládají své dluhy. Evropská komise ale rozhodnutí Slovenska kritizuje, považuje ho za nesolidární.

Pokud se dostane do problémů některá ze zemí evropské měnové unie, Slovensko je ochotno zaručit se za půjčky do výše 4,37 miliardy eur (asi 108,4 miliardy korun). Řecku, které má potíže se splácením svých dluhů nyní, ale pomáhat nehodlá. Poslanci se tak striktně drželi doporučení vlády, která se otázkou slovenského příspěvku zabývala v polovině července.

Půjčka, kterou Slováci odmítli Řecku poskytnout, je součástí mezinárodní pomoci v objemu 110 miliard eur (asi 2,7 bilionu korun). Tuto pomoc má Řecko čerpat v následujících třech letech a část už ji také obdrželo. Slovensko mělo k pomoci přispět poměrnou částkou ve výši 817,85 milionu eur (zhruba 20,3 miliardy Kč).

Komentář Jana Jedličky (zdroj: ČT24)

Slovenská neochota bourá evropskou solidaritu

„Je to porušení závazku poskytnout dočasnou a podmíněnou finanční asistenci Řecku, který Slovensko přijalo v euroskupině,“ reagoval na odmítavý postoj slovenských poslanců k pomoci Řecku eurokomisař Olli Rehn. „Mohu jen litovat tohoto narušení solidarity v eurozóně,“ dodal s tím, že se tím ministři financí eurozóny a EU budou zabývat na příštím zasedání.

800 milionů je kapka v moři. Řecko to přežije, ať už se Slováci zaváží k půjčce, nebo nezaváží. Spíš je to obrázek Slovenska, které je jedinou členskou zemí eurozóny, která dohodu, kterou mimo jiné její bývalý ministr financí podepsal, odmítla ratifikovat," přitakal Rehnovi v rozhovoru pro ČT24 analytik České spořitelny Jan Jedlička.

Slovensko oddálilo i vznik evropského záchranného fondu

Záchranný fond měl původně začít fungovat již od začátku července. Kvůli chybějícímu souhlasu Slovenska však svoji činnost zatím nezahájil. Fond sídlící v Lucemburku má vydat dluhopisy v hodnotě 440 miliard eur. Celkem bude fond moci poskytnout garance za úvěry ve výši 750 miliard eur (asi 18,6 bilionu Kč). Rozdíl vyplní peníze od Mezinárodního měnového fondu a Evropské komise.

Postoj vlády k záchrannému fondu, takzvanému eurovalu, a půjčce Řecku dnes na plénu obhajoval ministr financí Ivan Mikloš. „Zatímco v případě půjčky Řecku jde o reálné půjčování reálných peněz, které nemáme, u valu je to vlastně záruka, která se nebude muset naplnit,“ řekl Mikloš. Bývalé vládě premiéra Roberta Fica Mikloš mimo jiné vyčetl, že souhlasila s nevýhodnými podmínkami účasti Slovenska v záchranném mechanismu.

Zapojení Slovenska do ochranného eurovalu už dříve podmiňovala slovenská premiérka Iveta Radičová například zpřísněním dohledu nad dodržováním
pravidel hospodaření členů EU. Evropská komise a Evropská centrální banka
měly i prokázat, že problémový stát učinil všechno pro to, aby si zajistil
peníze na finančních trzích. Pomoc by taková země mohla čerpat v souladu s pravidly Mezinárodního měnového fondu.

Vydáno pod