Budapešť - Osmdesáti let se dnes dožívá americký ekonom, podnikatel a filantrop maďarského původu George Soros, vlastním jménem Schwartz. Svůj ohromný majetek, který se počítá v miliardách dolarů, získal spekulacemi na burze, jimiž dostal do úzkých i zdánlivě neotřesitelnou britskou libru. Soros však své peníze neutrácel jen za okázalý luxus, z nemalé části je použil třeba k podpoře disidentských skupin ve střední a východní Evropě nebo k financování rozvojových projektů v zemích třetího světa.
George Soros - miliardář, který nepotřebuje peníze
Přestože většinu svého majetku získal spekulacemi, je Soros znám jako kritik teze o blahodárných účincích volného trhu. „Já jsem měl na mezinárodních finančních trzích štěstí a nyní se obávám, že kapitalismus laissez-faire a tržní hodnoty, které se šíří do života, ohrožují otevřené a demokratické společnosti,“ napsal v lednu 1997 ve švédském listu Dagens Nyheter.
Pro tyto postoje je Soros často kritizován táborem liberálů, kteří odmítají regulace trhu. Nemohou mu zapomenout, že v roce 2004 přispěl na kampaň proti znovuzvolení George W. Bushe prezidentem. Už o rok dříve navíc Soros vyvolal rozruch svým výrokem, že jednou z příčin rostoucího antisemitismu v Evropě může být i politika samotného Izraele a USA.
Jak chudý chlapec k bohatství přišel
Kariéra židovského chlapce z Budapeště je klasickým příkladem amerického snu – nemajetný hoch se vypracoval mezi světovou elitu. György Schwartz opustil v šestnácti letech rodnou zemi a odešel do Británie, kde vystudoval prestižní Londýnskou ekonomickou školu. V polovině 50. let už coby George Soros přesídlil do Spojených států a začal se živit jako analytik.
V roce 1973 položil Soros základy svého hedgeového fondu Quantum Fund. Díky ziskům, které se běžně pohybovaly v řádech desítek procent ročně, se fond vypracoval mezi respektované instituce v oboru a svému zakladateli kromě štědrého finančního zajištění pomohl k pověsti schopného finančníka.
Největší pozornost na sebe Soros upoutal na podzim 1992, kdy vydělal přes miliardu dolarů na spekulacích proti britské libře. Bank of England tehdy v přetahované se Sorosovým fondem nedokázala udržet hodnotu domácí měny a pád nadhodnocené libry znamenal mimo jiné odchod Británie z Evropského mechanismu směnných kurzů.
Myšlenky – ne peníze
Stejně dobře jako investor je Soros znám i coby mecenáš. „Hlavní rozdíl mezi mnou a ostatními lidmi, kteří nashromáždili takové množství peněz, je v tom, že já se primárně zajímám o myšlenky a sám pro sebe nepotřebuji mnoho peněz,“ tvrdí.
Koncem 70. let začal poskytovat stipendia černošským studentům na univerzitě v Kapském Městě. Posléze se zaměřil na komunistické země ve střední Evropě, v nichž prostřednictvím své nadace Open Society Fund podporoval opoziční uskupení, mezi nimi i Chartu 77. V roce 1991 založil Středoevropskou univerzitu, s cílem šířit ideály demokracie a otevřené společnosti v zemích někdejšího komunistického bloku.
George Soros