Londýn - Britský naftařský koncern BP zatím nebude těžit ropu u břehů Libye. Firmu teď zaměstnává hlavně boj s ekologickou katastrofou z mohutného úniku ropy v Mexickém zálivu. Spekuluje se ale i o souvislosti mezi BP a propuštěním teroristy Midžrahího do Libye. Ten si ve Skotsku odpykával doživotí za atentát na letadlo, které se v roce 1988 zřítilo na skotské město Lockerbie. Společnost BP mohla mít - právě kvůli svým plánům těžby u Libye - zájem na jeho propuštění.
BP odložila těžbu ropy u libyjských břehů
BP v červenci oznámila, že v horizontu několika týdnů začne v zálivu Velká Syrta hloubit vrt. Mluvčí BP David Nicholas ale dnes uvedl, že firma se zahájením prací počítá až později, ještě ale v letošním roce. „Pracujeme na podrobném plánování,“ uvedl Nicholas.
BP je pod tlakem kvůli propuštění libyjského teroristy
Telefonát Ivana Kytky (zdroj: ČT24)
Plány, které má BP u břehů Libye, vyvolávají podezření mezi americkými politiky. Ti chtějí vyšetřit, zda firma tlačila na regionální vládu ve Skotsku, aby propustila Libyjce Abdala Basata Muhammada Midžrahího. Ten si ve Skotsku odpykával trest doživotního vězení za atentát na letadlo, které se v roce 1988 zřítilo na skotské město Lockerbie.
Midžrahí byl loni propuštěn a převezen do Libye na základě lékařského dobrozdání, že trpí rakovinou prostaty a že mu zbývají pouhé tři měsíce života. Británie pak přiznala, že v jeho propuštění sehrály významnou roli obchodní zájmy, včetně těžby ropy. Minulý týden přiznala i BP, že skutečně lobbovala za to, aby Velká Británie a Libye uzavřely smlouvu o vzájemném propuštění osob zatčených a pobývajících ve vězení. BP ovšem popírá, že by intervenovala přímo za Midžrahího.
BP má i finanční problémy
Dalším důvodem, proč BP odložila těžbu u libyjských břehů, může být také nedostatek finančních prostředků. Ze zisků firmy ukousl poškozený vrt v Mexickém zálivu, ze kterého několik měsíců unikala ropa. Včera firma podepsala ve Washingtonu dohodu, ve které se zavázala, že veškeré příjmy firmy z aktivit ve Spojených státech půjdou do fondu na kompenzace ekologické katastrofy. Má se jednat o 20 miliard dolarů.