Berlín – Německým energetickým firmám se nelíbí plánovaná daň z provozu jaderných elektráren. Podle dnešního vydání magazínu Der Spiegel pohrozili vládě, že kvůli ní některá zařízení předčasně odstaví a elektřinu budou v případě potřeby dokupovat v zahraničí. Odborníci ale považují dovoz tak velkého množství elektřiny za velmi obtížný.
„Vypneme“ jaderné elektrárny, nevyplatí se, hrozí energetici v Německu
Se zdaněním zisků provozovatelů jaderných elektráren počítá vládní úsporný balík schválený na počátku června, pomocí něhož chce kabinet Angely Merkelové v příštích čtyřech letech ušetřit přes 80 miliard eur. Od daně pro energetické koncerny si slibuje zisk 2,3 miliardy eur ročně.
Pokud toto opatření vstoupí v platnost, provoz některých zařízení se podle zástupců společností E.ON, RWE, Vattenfall a EnBW nevyplatí. Koncerny by se tak prý cítily nuceny tyto jaderné elektrárny předčasně zavřít a v případě nutnosti elektřinu z jádra i dokupovat v zahraničí. Podle Spiegelu to prohlásili na jednání se státním tajemníkem ministerstva financí Wernerem Gatzerem.
Budoucnost bez jádra je v Německu daná
Energetické firmy na něm se zástupcem vlády debatují o možném nahrazení chystané daně smluvně stanovenými platbami koncernů za prodloužení životnosti stávajících jaderných elektráren, které chce německý kabinet také prosadit. Německo je totiž v současnosti vázáno rozhodnutím někdejší Schröderovy vlády o úplném zrušení výroby elektřiny z jádra nejpozději do roku 2022.
Současný středopravý kabinet chce termín odstavení jaderných elektráren oddálit v průměru o 14 let. Pokud by například bylo využívání jednoho bloku prodlouženo o 12 let, zaplatil by za to jeho provozovatel okolo 30 miliard eur, které by v ročních splátkách odváděl státu, přiblížil Der Spiegel minulý týden jednu z projednávaných variant.
Pozice vlády a energetiků se ale výrazně rozcházejí a vláda všechny dosavadní návrhy průmyslu odmítla. Jeho zástupci proto chtějí v tlaku na stát přitvrdit. Vedle kampaně za pokračování využívání jádra podle Spiegelu připravují právníci energetických koncernů i žalobu do Bruselu. Prověřují taky možnost chystanou daň neplatit.
Německé jaderné elektrárny vyrábějí zhruba 150 terawatthodin, což je čtvrtina produkce elektřiny v Německu. „ČR exportuje tak 12 až 14 TWh ročně, takže i kdyby veškerý export ČR byl směřován na Německo, stačilo by to jen na asi deset procent jaderné výroby v zemi,“ řekl zástupce českého provozovatele přenosové soustavy (ČEPS) Miroslav Vrba. Největším exportérem elektrické energie v Evropě je Francie, která vyváží asi 70 TWh ročně.
Podle odborníků jsou hrozby provozovatelů německých jaderných elektráren spíše snahou o lobbing. „Investice do výstavby jaderných elektráren jsou obrovské, a proto jejich nevyužívání mi moc smysl nedává. A jejich vypnutí také není levnou záležitostí,“ podotkl analytik společnosti Atlantik Milan Vaníček.
Na základě rozhodnutí předchozí vlády sociálnědemokratického kancléře Gerharda Schrödera by měly být všechny německé jaderné elektrárny postupně vyřazeny z provozu. Ty poslední by měly proud do sítě přestat dodávat v roce 2022. Současný středopravý kabinet chce ale termín jejich odstavení oddálit - údajně v průměru o 14 let. Rozhodnutí má padnout na konci září.