Praha - Vláda dnes chce schválit rozpočet na příští rok. Poslanecké sněmovně totiž kabinet musí návrh předložit do konce září. S návrhem rozpočtu je svázána řada úsporných opatření, která ovšem podle dříve zveřejněného průzkumu podporuje pouze pětina obyvatel, téměř polovina je proti. V rámci šetření totiž vláda chystá změny nebo škrty i v nemocenské, rodičovské nebo v příspěvcích na stavební spoření. Ministři se budou zabývat také změnami v dani z příjmu. Nově ji mají začít platit například důchodci, kteří si k penzi přivydělají víc než trojnásobek životního minima.
Vláda chce dnes schválit rozpočet na příští rok
Ministr financí Miroslav Kalousek chce příští rok vydat ze státní kasy výrazně méně než letos. Příjmy mají podle plánu činit necelých 1 045 miliard a výdaje bezmála 1 180 miliard. Stát by tak měl hospodařit se schodkem 135 miliard korun. „Taháme za záchrannou brzdu, protože kdybychom neučinili ta aktivní opatření, která děláme, pak by byl deficit vysoko přes 200 miliard,“ prohlásil Kalousek.
S největší porcí plošných škrtů přišel šéf resortu práce a sociálních věcí Jaromír Drábek. Kromě desetiprocentního snižování mezd ve státní správě chce třeba okleštit rodičovské příspěvky, zúžit skupinu matek majících nárok na porodné nebo snížit příspěvek na péči o zdravotně postižené o 1 200 korun měsíčně. Tyto návrhy zvedly odpor u opozice i nevládních organizací. „Desetitisícům zdravotně postižených lidí hrozí, že nebudou mít peníze na dovoz jídla, nebo že zůstanou bez pomoci ve špatných hygienických podmínkách,“ protestuje šéf Národní rady osob se zdravotním postižením Václav Krása.
Vládu dnes bude jednat o rozpočtu (zdroj: ČT24)
Drastické snížení podpory stavebnímu spoření
Jednou z cest, jak snížit výdaje státu má být také osekání podpory stavebnímu spoření, na kterou nyní jde asi procento výdajů státu, zhruba 13 miliard korun. Pro letošek chce ministerstvo financí uvalit na státní podporu mimořádnou padesátiprocentní daň, pro další léta se počítá se snížením podpory u všech smluv.
Největší třenice hrozí právě v otázce mimořádné daně. Kritici varují, že případné změny v už uzavřených smlouvách odporují ústavě a právnímu řádu. Legislativní rada vlády ale tvrdí něco jiného. „To je daň, která bude uplatněna. Tam žádná retroaktivita není,“ zdůraznil ministr financí Kalousek (TOP 09). Opozice to ovšem považuje za podraz na voliče. „O tom nebylo nic ve volebních programech stran a lidé se o tom vlastně dověděli ke svému překvapení až několik týdnů po volbách,“ připomněl úřadující předseda ČSSD Bohuslav Sobotka.
Ministr vnitra Radek John (VV):
„Smířili jsme se s tím, že opravdu ten rok bude velmi krutý, za to ale, že ty další roky budou lepší, že bude světlo na konci tunelu.“
Zrychlené řízení pravděpodobně opozice zablokuje
Další peníze navíc má do státní kasy přinést třeba zdanění výsluh vojáků, policistů nebo poslaneckých náhrad. Menší příspěvky na činnost mají od příštího roku dostat taky politické strany a hnutí. ODS chce taky zavázat k finanční odpovědnosti další vlády.
Změny zákonů, bez kterých nebude mít vláda šanci splnit plán rozpočtu, a musí proto platit od ledna příštího roku, chtějí jejich předkladatelé projednat ve sněmovně ve zrychleném řízení, tedy bez připomínek. To ale podle všeho zablokuje opozice. Stačí, aby nesouhlasilo padesát jejích poslanců.
Radek John