Praha – Pokud by cena elektřiny v příštím roce měla stoupnout o více než 10 procent, vláda chce zátěž rozložit i do dalších let. V Otázkách Václava Moravce to řekl ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek. Rok 2011 je kritický hlavně kvůli velkému nárůstu fotovoltaických zdrojů. Podle předsedy Energetického regulačního úřadu Josefa Fiřta by se mělo zdražení u domácností pohybovat mezi 12 a 14 procenty. Průmysloví podnikatelé ale mohou zaplatit až o 18 procent více. Navrhují proto, aby se z nárůstu ceny elektřiny neplatila daň z přidané hodnoty - tím pádem by dopad skokového zdražení elektrické energie na podnikovou sféru nebyl tak značný.
Kocourek: Zdražení elektřiny by nemělo přesáhnout 10 procent
Ministerstva průmyslu a obchodu a životního prostředí odhadují, že dotace pro sluneční elektrárny zdraží příští rok domácnostem proud nejspíš o 8 procent. Oba úřady přitom předložily vládě celkem tři scénáře možného zdražení elektřiny. Koordinační monitorovací výbor se nyní bude snažit dojít k závěru, jak bude situace do budoucna vypadat, a navrhne schůdné řešení možných kompenzací. Vláda už v polovině září schválila novelu zákona, která přestane od příštího roku zvýhodňovat sluneční elektrárny postavené na polích.
Milan Urban, místopředseda ČSSD:
„V době, kdy se zhoršují sociální podmínky různých skupin občanů, tak je ještě zatěžovat tím, že se zvedne cena elektrické energie o deset procent, tak to je samozřejmě nepřijatelné.“
Kabinet rovněž zruší fotovoltaickým elektrárnám od příštího roku osvobození od daně z příjmu. „Tyto kroky jsou pouze první fází. Snažíme se eliminovat příčiny, které způsobily současný stav,“ řekl ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek. Novým opatřením se mají získat prostředky, které umožní snížit dopady rozvoje fotovoltaiky na cenu elektřiny. „Může to mít výnos v řádu stamilionů i miliard,“ prohlásil Kocourek.
Možností, jak si poradit se zdražením, je více. „Je tu možnost daňová. Nárůst cen by se dal rovněž rozložit na další druhy energie, aby nebyla zatížena jen elektřina. Upravena by mohla být i DPH,“ konstatoval Fiřt.
Petr Kužel, prezident Hospodářské komory:
„Pokud by skokově elektřina stoupla, chceme, aby o ten rozdíl nebylo navýšeno DPH. Protože tím pádem by stát dostal další peníze, které by z našeho pohledu dostat neměl. Do budoucna bychom mohli tento nepříjemný skokový nárůst, protože se bavíme o 40 miliardách korun, splatit i z emisních povolenek.“
Česká republika za snížení emisí oxidu uhličitého podle Kužela inkasuje po roce 2013 zhruba 90 miliard korun. „Stát by si do té doby mohl půjčit a 40 miliard korun postupně splácet. Tím pádem by nemuselo dojít svým způsobem k žádnému nárůstu cen elektrické energie,“ podotkl Kužel.
Zdražování elektřiny bude mít v příštím roce dopad i na chemický a rafinérský průmysl, a to ve výši až dvou miliard korun. Na zdražování elektřiny v důsledku vyššího příspěvku na obnovitelné zdroje se připravují také hutnické podniky a další zástupci českého průmyslu.
„Vycházíme z poměrně optimistického scénáře navýšení poplatku za obnovitelné zdroje na 500 korun za megawatthodinu. Různé analýzy hovoří o navýšení až na 800 korun za megawatthodinu. Takové navýšení ceny by znamenalo nárůst nákladů spojených s podporou obnovitelných zdrojů v chemickém a rafinérském průmyslu až o tři miliardy korun,“ uvedl ředitel Svazu chemického průmyslu Ladislav Novák.
Další problém se do budoucna může týkat biomasy. „Neznáme potenciál Česka v otázce pěstování biomasy, která je z lesních porostů. Na druhé straně je ale poměrně velký zájem investorů připravovat a realizovat zdroje na biomasu a nebo využívající bioplynu,“ řekl Fiřt. Nepotkává se tak rozsah předběžně kalkulovaného počtu množství biomasy s připravovanými zdroji.