Praha – Maloobchodním tržbám se v srpnu dařilo. Po červencovém jednoprocentním poklesu totiž meziročně bez sezonního očištění vzrostly o 2,8 procenta. Do pozitivního trendu se promítnul především vyšší prodej automobilů a nepotravinářského zboží. Vliv měl i vyšší počet pracovních dnů – oproti loňskému srpnu se pracovalo o den déle. Informace dnes přinesl Český statistický úřad.
Obchodníci se radují, tržby byly v srpnu opět v plusu
Tržbám pomohl zájem o auta
O tři procentní body vytáhnul růst srpnových tržeb prodej motorových vozidel. Nepotravinářské zboží přispělo necelým procentním bodem. Negativně se do tržeb promítly pohonné hmoty. Jejich prodej klesl o 1,5 procentního bodu.
Hlavní ekonom Raiffeisenbank Pavel Mertlík je růstem příjemně překvapen
„Skrývá se za ním mimo jiné jeden pracovní den navíc, větší poptávka po autech a dočasně přece jen o něco lepší situace na trhu práce díky předchozímu růstu zaměstnanosti v průmyslu.“
Navzdory srpnovému růstu tržeb ale maloobchod nemá podle Mertlíka vyhráno. „Důvěra spotřebitelů opět klesá, situace na trhu práce se bude s omezováním mzdových výdajů ve veřejném sektoru a útlumem světové ekonomiky rychle zhoršovat, a maloobchod tak opět čekají těžké časy,“ předpověděl Mertlík.
Tržbám výrazně pomáhá internet
O růst tržeb se také postaral prodej přes internet či prostřednictvím zásilkové služby. „Růst tržeb za zboží prodávané přes internet je evidentní již několik měsíců. V srpnu, kdy je růst dokonce 16,7 procenta, byl na internetu největší zájem o sezonní zboží, jako je oblečení, vybavení pro dům a zahradu, sportovní potřeby, dětské zboží a o zboží a služby spojené s dovolenými a cestováním,“ tvrdí mluvčí nákupní galerie Aukro.cz Lenka Hanušová.
Evropské sedmadvacítce ani eurozóně se však v srpnu v maloobchodu tolik nedařilo. Podle údajů zveřejněných Eurostatem se totiž sezonně očištěné maloobchodní tržby meziročně zvýšily o pouhých 0,8 procenta. Nejrychleji rostly tržby v Polsku o 6,7 procenta, ve Finsku o 5,5 procenta a Lotyšsku o 4,6 procenta. Naopak nejvíce se snížily v Litvě o 6,9 procenta, ve Španělsku o 4,6 procenta a v Bulharsku o 4,3 procenta.