Praha - Guvernér České národní banky Miroslav Singer se dnes poprvé od svého jmenování do fuknce sešel s prezidentem Václavem Klausem. Oba ekonomové si notovali - nelíbí se jim prohlubování regulace finančního sektoru v rámci Evropské unie. Vznik nových regulačních orgánů podle nich není správnou reakcí na krizi, a dokonce může způsobit i problémy českému finančnímu sektoru.
Panevropská regulace trnem v oku Singerovi i Klausovi
„Nejsem příliš potěšen přesunem pravomocí do různých panevropských agentur, které ještě ani nevznikly a u kterých ani není jasné, jak budou personálně obsazené. A na tom se s panem prezidentem shodujeme,“ uvedl Singer. Zároveň upozornil, že je nutné kroky vedoucí k zvýšené regulaci pečlivě sledovat. „Je třeba si stále hlídat detaily, abychom nezjistili, že ten náš stabilní a důvěrudodávající finanční sektor má najednou problémy, protože je nevhodně regulován nebo dochází k nevhodným rozhodnutím, za které neneseme zodpovědnost,“ varoval.
Česká národní banka odmítá dlouhodobě rostoucí pravomoc orgánů EU dohlížejících na fungování finančního trhu. Současné plány unie berou podle ČNB národním dohledovým orgánům pravomoci, ale odpovědnost za fungování trhu jim ponechávají stejnou. Novou podobu finančního dohledu v Evropské unii v druhé půlce září definitivně schválil Evropský parlament.
Česko kladlo odpor samo
Základ definitivně schválené podoby unijního finančního dohledu, která by měla začít fungovat již od počátku příštího roku, mají tvořit čtyři nové instituce. Tři z nich budou dohlížet na banky, pojišťovny a finanční trhy. Čtvrtá bude sledovat vznik případných rizik v členských státech EU pro celou unijní ekonomiku. Česko bylo jedinou zemí, která se proti panevropské regulaci ostře postavila.
Konečná dohoda počítá s tím, že národní regulátor bude schopný zvrátit rozhodnutí unijního regulátora v případě, že unijní verdikt bude mít důsledky pro národní rozpočet.