Budapešť – Maďarská vláda chce zavést mimořádnou daň pro největší podniky z oblasti energetiky a telekomunikací. Daň má pomoci snížit rozpočtový deficit země v příštím roce na 2,8 procenta hrubého domácího produktu bez nutnosti dalších úsporných opatření. Naopak přilepšit chce vláda rodinám, pro které chce zavést velké daňové úlevy. Kromě toho plánuje zavedení rovné daně, která má srazit zdanění příjmů fyzických osob ze současných 23 až 25 procent na 16.
Velké firmy by měly splatit Maďarsku účet za krizi
Plány vlády dnes před poslanci Národního shromáždění představil premiér Viktor Orbán. Zavedení mimořádné daně pro telekomunikační a energetické podniky zdůvodnil tím, že v době, kdy byly tyto podniky v krizi, jim stát pomohl a teď nastal čas, aby tyto velké bohaté firmy pomohly Maďarsku.
Energetický sektor by měl zaplatit v letech 2010 až 2013 do státního rozpočtu v přepočtu asi 6,3 miliardy korun. Telekomunikační společnosti pak na mimořádné dani zaplatí zhruba 5,5 miliardy korun. Stejně tak chtějí Maďaři zdanit i velké obchodní řetězce, které by měly v následujících třech letech odvést do státní kasy více než 2,4 miliardy korun.
Telefonát Ladislava Kerekeše (zdroj: ČT24)
S úsporami Maďarsko nepočítá
„Myslím, že nejdůležitější je, že by neměly přijít žádné úsporné kroky,“ zdůraznil v rozhovoru pro TV2 János Lázár z vedení vládnoucí strany Svaz mladých demokratů - Maďarský občanský svaz (Fidesz-MPS).
Mimořádná daň má Maďarsku pomoci vyrovnat se s dluhy a pomoci nést náklad na nový daňový systém. Letos si Maďarsko dalo za cíl udržet rozpočtový deficit pod 3,8 procenta hrubého domácího produktu. V příštím roce země pod tlakem Evropské unie slíbila, že schodek srazí pod tři procenta HDP.
Orbán chce přibrzdit důchodovou reformu
Kromě úprav daňového systému počítá Orbánův kabinet také s tím, že do konce příštího roku odloží převod státních peněz do privátních penzijních fondů. Lidé by podle vlády měli dostat možnost vystoupit z privátního důchodového systému a vrátit se do státního, ve kterém by měli mít garantované důchody i koupěschopnost. I to má vládě pomoci splnit stanovené cíle bez dalších škrtů.
Penzijní fondy označily tento krok za „skryté znárodnění“ a podle analytiků jde proti reformě penzijního systému z roku 1997. Tehdy Maďarsko vytvořilo druhý pilíř penzijních fondů vedle státního systému. Lázár dnes chystanou změnu hájil s tím, že privátní fondy byly poslední tři roky ztrátové a mají vysoké provozní náklady na členy. Zdůraznil, že členové fondů o své peníze nepřijdou.
Na maďarské plány si posvítí i unie
Zvláště telekomunikační daň se dostala také do hledáčku Evropské unie. „Evropská komise bude požadovat od maďarských úřadů o těchto plánech informace, aby prověřila, zda jsou v souladu s pravidly EU pro telekomunikační sektor,“ upozornil mluvčí komise Jonathan Todd. Dodal, že podle unijních pravidel mohou členské země vybírat od telekomunikačních operátorů jen poplatky, které pokrývají určené administrativní a regulační náklady a jsou objektivní a přiměřené.
Proti Orbánovu balíčku se staví také velké firmy, ale i zahraniční pozorovatelé. Plány vlády označují za dočasné a nesystémové. Už koncem září přitom Maďarsko uvalilo mimořádnou daň také na banky. Do poloviny příštího roku by měly maďarský státní rozpočet obohatit téměř o 18 miliard korun.
Evropská komise