Plány vlády dnes před poslanci Národního shromáždění představil premiér Viktor Orbán. Zavedení mimořádné daně pro telekomunikační a energetické podniky zdůvodnil tím, že v době, kdy byly tyto podniky v krizi, jim stát pomohl a teď nastal čas, aby tyto velké bohaté firmy pomohly Maďarsku.
Energetický sektor by měl zaplatit v letech 2010 až 2013 do státního rozpočtu v přepočtu asi 6,3 miliardy korun. Telekomunikační společnosti pak na mimořádné dani zaplatí zhruba 5,5 miliardy korun. Stejně tak chtějí Maďaři zdanit i velké obchodní řetězce, které by měly v následujících třech letech odvést do státní kasy více než 2,4 miliardy korun.
Telefonát Ladislava Kerekeše
S úsporami Maďarsko nepočítá
„Myslím, že nejdůležitější je, že by neměly přijít žádné úsporné kroky,“ zdůraznil v rozhovoru pro TV2 János Lázár z vedení vládnoucí strany Svaz mladých demokratů - Maďarský občanský svaz (Fidesz-MPS).
Mimořádná daň má Maďarsku pomoci vyrovnat se s dluhy a pomoci nést náklad na nový daňový systém. Letos si Maďarsko dalo za cíl udržet rozpočtový deficit pod 3,8 procenta hrubého domácího produktu. V příštím roce země pod tlakem Evropské unie slíbila, že schodek srazí pod tři procenta HDP.
Orbán chce přibrzdit důchodovou reformu
Kromě úprav daňového systému počítá Orbánův kabinet také s tím, že do konce příštího roku odloží převod státních peněz do privátních penzijních fondů. Lidé by podle vlády měli dostat možnost vystoupit z privátního důchodového systému a vrátit se do státního, ve kterém by měli mít garantované důchody i koupěschopnost. I to má vládě pomoci splnit stanovené cíle bez dalších škrtů.
Penzijní fondy označily tento krok za „skryté znárodnění“ a podle analytiků jde proti reformě penzijního systému z roku 1997. Tehdy Maďarsko vytvořilo druhý pilíř penzijních fondů vedle státního systému. Lázár dnes chystanou změnu hájil s tím, že privátní fondy byly poslední tři roky ztrátové a mají vysoké provozní náklady na členy. Zdůraznil, že členové fondů o své peníze nepřijdou.
Na maďarské plány si posvítí i unie
Zvláště telekomunikační daň se dostala také do hledáčku Evropské unie. „Evropská komise bude požadovat od maďarských úřadů o těchto plánech informace, aby prověřila, zda jsou v souladu s pravidly EU pro telekomunikační sektor,“ upozornil mluvčí komise Jonathan Todd. Dodal, že podle unijních pravidel mohou členské země vybírat od telekomunikačních operátorů jen poplatky, které pokrývají určené administrativní a regulační náklady a jsou objektivní a přiměřené.
Proti Orbánovu balíčku se staví také velké firmy, ale i zahraniční pozorovatelé. Plány vlády označují za dočasné a nesystémové. Už koncem září přitom Maďarsko uvalilo mimořádnou daň také na banky. Do poloviny příštího roku by měly maďarský státní rozpočet obohatit téměř o 18 miliard korun.
