Brusel/Štrasburk - Rozpočet Evropské unie pro příští rok dnes prošel sítem hlasovacích zařízení europoslanců. Plán ovšem počítá s vyššími výdaji, než původně požadovaly státy. Unii proto teoreticky hrozí rozpočtová krize a prvně v historii i provizorium, kdyby se národní vlády se zákonodárci nedohodly na kompromisu. Na dohodu mají všechny strany čas do prosince.
Europoslanci si schválili vyšší rozpočet, členské státy však chtěly šetřit
Přestože dubnový návrh eurokomisařů počítal s výdaji (v unijním rozpočtu označovanými jako platby) ve výši zhruba 130 miliard eur (asi 3,2 bilionu korun), členské státy nakonec představy komise seškrtaly až na 126,5 miliardy eur. Jejich argumentem bylo šetření ve vlastních rozpočtech, a k úsporám by tak podle členských států měla přistoupit i evropská administrativa.
Europoslanci se nesmířili s šetřením členským států
Nakonec však poslanci, kteří mají vůbec poprvé díky Lisabonské smlouvě na sestavení rozpočtu daleko větší vliv než dřív, postoj států odmítli a výdaje opět zvýšili až na více než 130 miliard eur. Podle jejich představ by tak unie měla v příštím roce hospodařit s ještě vyšším objemem financí než v roce letošním.
Polská europoslankyně Sidonie Jędrzejewská
„Jsem si vědoma toho, že v době krize je třeba dělat škrty a ústupky. Nesmíme ale zapomínat na to, že náš budoucí hospodářský růst bude záviset na našich současných investicích, zejména v oblasti vzdělání, výzkumu a inovací.“
Stanovisko polské europoslankyně Sidonie Jędrzejewské, která se na tvorbě rozpočtu podílela a obhajuje jej, nicméně nesdílejí všichni zákonodárci. Proti parlamentnímu návrhu rozpočtu se například postavili poslanci za Občanskou demokratickou stranu skrze Hynka Fajmona: „Byli jsme zvoleni, abychom hájili odpovědné hospodaření i na evropské úrovni. Proto jsme dnes podpořili postoj Rady a odmítli další zvyšování rozpočtu unie. Členské státy jsou v obtížné situaci a krátí veřejné výdaje, není proto možné, aby Evropská unie výdaje naopak navyšovala.“
Přitom Česko se řadí mezi země, které žádají ještě razantnější snižování unijního rozpočtu pro příští rok. Česká republika spolu s Velkou Británií, Švédskem, Nizozemskem, Finskem, Dánskem a Rakouskem před nedávnem hlasovaly proti zmrazení rozpočtu na úrovni letošního roku a žádaly další snížení výdajů. „Požadavky Evropského parlamentu jsou nehorázné. Nemyslím si, že jsou jakkoliv ospravedlnitelné,“ rozhořčoval se David Lidington, britský ministr pro evropské záležitosti.
Hynek Fajmon (ODS)