Brusel – Na jedné straně dodržování rozpočtové disciplíny, za jejíž porušení budou v EU nově hrozit přísné sankce, na straně druhé potřeba provést důležité reformy, které naopak podstatně zvýší výdaje státní pokladny. S tímto dilematem se museli potýkat ministři financí řady členských států včetně Česka. Podle nových rozpočtových pravidel, na nichž se dnes shodl Evropský summit v Bruselu, by to ale neměl být problém. Případná reforma důchodového systému by se tak vůbec nemusela promítnout do schodku českého státního rozpočtu.
Důchodová reforma možná nezvýší schodek
Změny v evropském rozpočtovém systému žádalo Česko a dalších osm zemí, které chystají nebo už provádějí reformu důchodů. Podle současných pravidel jim totiž hrozí, že některé příjmy rozpočtu si nebudou moci započítat, což prohloubí jejich schodek. Za ten by přitom mohly být pokutovány. Vedoucí představitelé členských států tak dnes pověřili ministry financí evropské sedmadvacítky, aby rychle připravili jasná pravidla pro zohlednění důchodových reforem.
„Tady je samozřejmě velice široce rozevřený prostor pro úvahy, jaké náklady na penzijní reformy by se měly brát v potaz,“ řekl novinářům český premiér Petr Nečas. Kdyby podle něj chtěl stát hypoteticky na financování důchodové reformy využít třeba dividendy ČEZu, nemůže je započítat mezi příjmy, ale musí je naopak započítat mezi výdaje.
Češi se o nová pravidla tolik neperou, prosazují je hlavně Poláci
Česko nicméně patří spíš mezi umírněné zastánce úprav pravidel kvůli penzím. Daleko horlivěji se k celé problematice staví například Polsko, které už reformu odstartovalo a náklady dosahují zhruba 2,5 procenta HDP ročně. V EU je přitom povolený jen rozpočtový schodek ve výši tří procent HDP.
Varšava uvažuje, že pokud by unie do prosincového summitu jejím požadavkům nevyhověla, mohla by zablokovat drobné úpravy Lisabonské smlouvy, které mají vést ke vzniku speciálního záchranného systému, který má eurozónu ochránit před opakováním dluhové krize, kterou začátkem letošního roku odstartovalo předlužené Řecko.
„Některé země mají představu, že když z průběžného důchodového systému vyvedou určité prostředky do fondového systému, a tím vznikne výpadek příjmů, tím pádem se zvětší schodek, že by tento schodek neměl být započítáván. My takto náročné představy nemáme,“ doplnil Nečas.
Evropská komise ve svém zářijovém návrhu změn unijních rozpočtových pravidel nicméně devíti zemím nevyhověla. Zohledňování nákladů důchodové reformy by jim podle svých představ umožnila jen během pěti let, pokud jejich roční rozpočtový schodek překročí tři procenta HDP. Penzijní reformy ovšem mohou být naplánovány na daleko delší dobu.