Praha - Poslanci se dnes ve stavu legislativní nouze vyslovili pro důležitá úsporná opatření. Ze čtyř vládních návrhů, které mají snížit rozpočtové výdaje, schválili novelu, která snižuje státní podporu ke stavebnímu spoření, dále pak balíček úspor v sociální oblasti, jehož součástí je i změna v odměňování státních zaměstnanců a snížili příspěvky za mandát o pět procent. Krátce před 23. hodinou posvětili rovněž zavedení povodňové daně, zdanění prezidentova platu a konec osvobození ekologických zdrojů energie. Odbory již kvůli sociálním škrtům vyhlásily stávku. Debata ve sněmovně během dne dlouho vázla na mrtvém bodě. Poslanci se nebyli schopni dohodnout na procedurálních otázkách. Podle premiéra Petra Nečase (ODS) je schválení úsporných zákonů nesmírně důležité. Pokud by k němu včas nedošlo, mohlo by to ohrozit dokonce i rating Česka.
Poslanci prošli zákopovou válkou. Pak seškrtali, co mohli
Do Senátu vypravili poslanci novelu o snížení státní podpory ke stavebnímu spoření. Podle vlády už spoření neplní původní účel, předloha státu přinese řádově miliardy korun úspor. Státní podpora připsaná v roce 2011 za letošní rok se má podle návrhu zdaňovat sazbou 50 procent. V dalších letech má příspěvek státu klesnout ze současných 15 procent na 10 procent ročního vkladu střadatelů, nejvýše však 2000 korun ročně. Novela současně zdaňuje výnosy ze stavebního spoření. Podle ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) jde jen o změny parametrů, komplexní návrh řešní otázky stavebního spoření předloží příští rok.
Opoziční ČSSD ale pokládá některá ustanovení předlohy za retroaktivní a pokud budou platit, chce se obrátit na Ústavní soud. „Zpětné zdanění podpory za letošní rok je překročením meze, které by si vláda dovolit neměla,“ prohlásil úřadující předseda ČSSD Bohuslav Sobotka.
Poslanecká sněmovna se vyslovila také pro balíček úspor v sociální oblasti. Oproti původnímu návrhu ale zákon ponechává vybraným rodinám sociální příplatek. Návrh dále omezuje vyplácení porodného, snižuje příspěvek na péči a mění vyplácení rodičovského příspěvku. Novela byla schválena 108 hlasy koalice, proti bylo 47 poslanců.
Vláda původně prosazovala úplné zrušení sociálního příplatku, naopak proti vystoupila Národní rada osob se zdravotním postižením. Obě strany se dnes dohodly na kompromisu. Sociální příplatek bude až do roku 2012 vyplácen rodinám, kde jeden rodič pečuje o dlouhodobě nemocné dítě, dlouhodobě zdravotně postižené dítě nebo těžce zdravotně postižené dítě. Dále bude náležet rodinám, kde alespoň jeden z rodičů pečující o dítě je sám nezaopatřeným dítětem, tedy mu je méně než 26 let.
V případě, že návrh schválí také Senát a prezident, nárok na porodné budou mít ženy pouze za první narozené dítě, pokud příjem jejich rodiny nepřesáhne 2,4násobek životního minima. Dále by přinesl změny v pobírání rodičovského příspěvku. Jeho celková výše bude limitována 216 tisíci. Tato suma se pak rozdělí počtem měsíců, po které bude chtít rodič zůstat doma.
Při propuštění na vlastní žádost nižší podpora
Součástí balíčku úspor v sociální oblasti jsou rovněž změny v podpoře v nezaměstnanosti. Lidem, kteří odejdou ze zaměstnání po dohodě se zaměstnavatelem nebo na vlastní žádost, bude stát vyplácet jen 45 procent průměrného čistého měsíčního výdělku. Nyní nezaměstnaní dostávají až 65 procent předchozího příjmu.
Krom toho sněmovna hlasy vládní kolice srazila příspěvek politickým stranám a hnutím za mandáty v parlamentu a krajských zastupitelstvech o pět procent. Vláda chce tímto opatřením snížit výdaje státu o více než 21 milionů korun. Proti byla opozice, podle které je tato úspora nevýznamná vzhledem k mnohamiliardovému deficitu rozpočtu. Navíc prý otevírá prostor pro skryté financování stran a korupci.
Na závěr dnešního jednání prošly sněmovnou i změny v daňové oblasti. Poslanci například zdanili plat úřadujícího prezidenta republiky. O část své renty přijde také bývalá hlava státu Václav Havel. Přítrž poslanci udělali rovněž daňovému zvýhodnění solárních elektráren.
Poslanci mají za sebou dlouhý den
Hned na počátku dnešního jednání došlo k ostré výměně názorů mezi vládní koalicí a opozicí. ČSSD se pokusila vetovat projednávání úspor na řádné schůzi sněmovny. Takový postup je podle ní v rozporu se zákonem o jednacím řádu a sociální demokraté by ho zřejmě napadli u Ústavního soudu. ODS nakonec vyšla opozici vstříc a v souladu s jejich návrhy požádala o mimořádnou schůzi Poslanecké sněmovny. Ta začala po 16. hodině. „Jsme přesvědčeni, že nestojí za to další hodiny zde trávit planým debatováním o tom, zda je to v souladu s jednacím řádem,“ vysvětlil postup občanských demokratů předseda poslaneckého klubu strany Petr Tluchoř.
Mimořádná schůze ovšem situaci ve sněmovně neuklidnila. Poslanci se až do šesti hodin dohadovali o procedurálních otázkách. Pak vyhlásili hodinovou pauzu. „Co to je za hru, co to tady zkoušíte na občany České republiky. Tohle je komedie, tohle není projednávání,“ napomenul své kolegy předseda KSČM Vojtěch Filip. K jednání o zákonech samotných se poslanci kvůli obstrukcím a nekonečným přestávkám dostali až po 19. hodině. Komunisté dali svůj nesouhlas se způsobem vedení jednání najevo tím, že o vládních návrzích vůbec nehlasovali.
ČSSD: Za legislativní nouze není čas na diskusi
Bohuslav Sobotka, úřadující předseda ČSSD
„V tuto chvíli vláda zneužívá své postavení. Vyhlásila stav legislativní nouze, pro který není důvod. Vláda měla možnost předložit tato opatření dřív, měla možnost svolat mimořádnou schůzi Poslanecké sněmovny. Žádnou z těchto možností nevyužila, teprve minulý týden se rozhodla jít touto nestandardní a nepoctivou cestou.“
„Jsou věci, kde by měl zvítězit zdravý rozum. Například omezení podpory zaměstnávání lidí se zdravotním postižením je jedna z věcí, které přivedou do státního rozpočtu 200 milionů korun, ale přinesou mnohonásobně větší společenské škody. A takových záležitostí je více. Bohužel ve stavu legislativní nouze, kdy jsou návrhy zákonů, které souvisí se státním rozpočtem, projednávány v jednom jediném čtení, tak na to nebude čas,“ varoval místopředseda rozpočtového výboru za ČSSD a bývalý předseda strany Jiří Paroubek.
„Prostě musíme šetřit a zároveň se musíme chovat tak, aby státní správa byla efektivní,“ bránil návrhy vlády ministr práce a sociálních věcí za TOP 09 Jaromír Drábek. „Stav legislativní nouze byl vyhlášen poté, co se sociální demokraté rozhodli zablokovat zrychlené projednávání. Oni svým rozhodnutím ztížili projednání těchto předloh nejen ve sněmovně, ale vzali i sami sobě prostor ve smyslu debaty, kterou budou moci vést v Poslanecké sněmovně,“ dodal místopředseda rozpočtového výboru sněmovny Michal Doktor (ODS).
I přes odpor opozice se vládní koalici nakonec podařilo ve sněmovně prosadit, že i v příštím roce se budou zákony vedoucí ke snížení výdajů projednávat ve stavu legislativní nouze.
Úsporné zákony by měly začít platit od 1. ledna 2011. Pokud by nebyly včas schváleny, znamenalo by to problémy s rozpočtem na příští rok. Návrh, jehož základní parametry už minulý týden v prvním čtení posvětila Poslanecká sněmovna, se totiž opírá právě o čtyři novely obsahující úsporná opatření. Bez nich nebude možné dosáhnout v příštím roce plánovaného deficitu státního rozpočtu ve výši 135 miliard korun. „To byly nezbytné změny rozpočtové legislativy, které pokud by nebyly scháleny, tak by deficit v příštím roce překročil 200 miliard,“ upozornil Kalousek.
Nečas: Neschválení úsporných novel by mohlo vést k propadu ratingu ČR
„Představa, že by vešel v platnost rozpočet, který by nebyl podložen platnou legislativou, by mohla narušit důvěryhodnost tohoto rozpočtu se všemi konsekvencemi včetně toho, že by tady hrozilo prohloubení schodku rozpočtu, daňové úniky, prodražení našich dluhopisů, a dokonce i zhoršení výhledu našeho ratingu. To všechno vytváří hrozbu velké hospodářské škody,“ varoval v reakci na dění ve sněmovně premiér Nečas.
O úsporách nyní bude jednat Senát, s největší pravděpodobností ještě v předvolebním složení. V tom má ODS většinu, zákonům by už tedy téměř nic nestálo v cestě. Jednal-li by o novelách až nový Senát, kterému bude dominovat ČSSD, některé novely by sněmovně zřejmě vrátil. „Zdržení by bylo minimálně několikatýdenní,“ podotkla analytička ČT Libuše Bautzová.
Novely mají dohromady ušetřit zhruba 40 miliard korun. „Stavební spoření je jedna z oblastí, která má ušetřit nejvíce peněžních prostředků. Tak, jak je to navrženo, by to opatření mělo znamenat asi 7,5 miliardy příspěvku. Úplně nejvíc má přinést oddálení snížení příspěvku, který platí firmy za své zaměstnance na nemocenskou. To má udělat více než 10 miliard,“ připomněla Bautzová.