Praha – Stát bude v budoucnu s nejvyšší pravděpodobností podporovat už jen solární elektrárny umístěné na střechách budov. Vládní návrh dnes po Poslanecké sněmovně jednomyslně potvrdili také senátoři. K tomu, aby začal platit, zbývá už jen podpis prezidenta. Kabinet chce omezením podpory zabránit masivnímu zdražování elektrické energie a zastavit také boom budování fotovoltaických elektráren na zemědělské půdě. O fotovoltaice se dnes jednalo také ve sněmovně. Poslanci poslali do závěrečného čtení další opatření, která mají přiškrtit solární boom - mezi nimi například zdanění elektráren 26procentní daní nebo zavedení 32procentní darovací daně na emisní povolenky.
Komu zvoní hrana? Ve sněmovně i v Senátu podpoře fotovoltaiky
Debata o podpoře solárních elektráren v Senátu patřila k těm delším. Trvala téměř hodinu a půl. Senátoři se v ní shodli v tom, že stát s legislativními změnami zaspal. Návrh vlády ale nakonec podpořilo všech přítomných 70 zákonodárců.
Novela počítá s tím, že by stát v budoucnu podporoval jen ty nově postavené solární elektrárny, jejichž výkon by nepřekročil 30 kilowatt a které by vyrostly na střechách budov. Nárok na podporu budou mít nově pouze takové zdroje, které dodávají proud do rozvodné sítě. Stát už nebude podporovat výrobu elektřiny pro vlastní spotřebu.
GALERIE
videogallery_39885
Jak to bude s podporou rozestavěných elektráren?
I v tom má vládní návrh jasno. Elektrárny, které se podaří zprovoznit do konce letošního roku, budou mít 12 měsíců na to, aby je provozovatelé připojili do rozvodné sítě. Pokud se připojí, jejich právo na podporu zůstane zachováno. Podpora zdrojů na střechách a zdech budov s instalovaným špičkovým výkonem do 30 kilowatt bude platit od 1. března 2011.
Kocourek k poslancům: Arbitráží se nebojte
Poslaneckou sněmovnou dnes ve druhém čtení prošlo několik dalších úprav, které mají podobně jako omezení dotací učinit přítrž prudkému zdražení elektřiny kvůli solárním elektrárnám. Patří mezi ně daňové úpravy, ale také poplatky za zábor půdy. Celkem by tato opatření měla státu vynést téměř 11 miliard korun. Z toho poplatky za zábor půdy mají vynést 1,7 miliardy korun, srážková daň 4,2 miliardy a darovací daně 4,8 miliardy korun. Tyto peníze spolu s další miliardou ze státního rozpočtu použije ministerstvo průmyslu na vyplácení dotací distributorům, které mají kompenzovat vysoké náklady na výkup elektřiny ze solárních zdrojů. Teprve až peníze dojdou, přikročí se ke zdražení energie pro konečné spotřebitele.
Při hlasování ve sněmovně se otevřela také otázka arbitráží, které by mohly Česku hrozit ze strany provozovatelů solárních elektráren v případě, že osekání podpory a nové zdanění vejde v platnost. Obavy poslanců ze soudů, ve kterých by se mohlo hrát až o 260 miliard korun, se snažil rozptýlit ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek (ODS). „Dáváme pouze do souladu zákon s realitou,“ uvedl.
Hrozbu arbitráží se vláda pokouší odvrátit kompromisem. 26procentní daň z příjmu solárních elektráren chce uzákonit jen na tři roky. Provozovatelům fotovoltaických zařízení se to ale přesto nelíbí. „Pořád tvrdíme, že je to narušení investičního prostředí, kdy se stát zavázal to po dobu 20 let podporovat, k čemuž nedojde,“ zdůraznil prezident České průmyslové fotovoltaické asociace František Smolka. Proti tomuto postupu se hodlají provozovatelé elektráren bránit. Konkrétní kroky však hodlají zahájit až ve chvíli, kdy budou zákony omezující podporu fotovoltaiky definitivně schváleny.
Závěrečné hlasování ve sněmovně už tento pátek
Pokud má zákon zmírnit nárůst cen elektřiny, musí platit nejdéle od konce listopadu. Do konce tohoto měsíce totiž musí Energetický regulační úřad rozhodnout o výši příspěvku na elektřinu. Pokud by zákon neplatil, stanovil by úřad dotaci podle dosavadního znění zákona, a to by podle Kocourka zdražilo elektřinu pro domácnosti až o 12 procent. Poslanci proto dnes zkrátili lhůty k projednání tak, aby mohli o zákonu v závěrečném čtení hlasovat už v pátek odpoledne.
Vládní návrhy se snaží omezit negativní vlivy solárního boomu, který odstartoval po nečekaném prudkém zlevnění solárních panelů. Návratnost investice do fotovoltaických elektráren se tak zkrátila z původních patnácti let zhruba na sedm. Vláda předpokládá, že bez současné vysoké podpory bude výstavba velkých solárních elektráren méně ekonomicky výhodná a utlumí se.
Martin Kocourek