Praha – Sociální demokracie si chce u Ústavního soudu stěžovat na průběh včerejší schůze, na níž koalice prosadila balíček úsporných zákonů. Mezi nimi je i snížení podpory stavebního spoření. Z toho se v Česku v minulosti oblíbený nástroj pro ukládání peněz, smlouvu uzavřenou zhruba pět milionu lidí. To ale neznamená, že neexistují alternativy.
Stavební spoření je nejoblíbenější, má ale konkurenty
V roce 1993 slíbili politici za osmnáctitisícový vklad prémie 4,5 tisíc ročně. O sedmnáct let později už ale stavební spoření tak výhodné není. Příspěvek během let klesl na tři tisíce korun a nově ho ještě o polovinu sníží daň. „Stavební spoření zůstane atraktivní, pokud si člověk chce odkládat takovou tu základní rezervu a ví, že peníze nebude potřebovat šest let,“ vysvětluje ekonom Partners Tomáš Prouza.
Pro lidi, kteří své peníze nechtějí tak dlouho vázat se nabízí třeba klasický spořící účet v bance. Musí ale počítat s tím, že úrok u něj rozhodně nebude výhodnější než u stavebního spoření. Další alternativou je termínovaný vklad. Na něm se už ale úročení odvíjí od uložené částky a doby, po které je možné peníze vybrat. Vysoké zhodnocení slibují i družstevní záložny. Na popularitě získávají taky investice do cenných papírů. Peníze můžou klienti vložit do akciových fondů.
Kdo se rozhodne stavební spoření kvůli úpravám zrušit dřív, než je smluvní doba, přijde o státní podporu a úroky z ní. Stavební spoření se ale i dál určitě vyplatí těm, kteří uvažují o stavební půjčce. „Situace pro toho klienta je výhodnější když spoří, než když nespoří a přijde do stavební spořitelny takzvaně z ulice,“ vysvětluje tajemník Asociace českých stavebních spořitelen Jiří Šedivý.