Češi se v oblasti financí vyznají čím dál lépe

Praha - Celkem 61 procent osob se solidně orientuje v oblasti financí a ekonomiky a více než pětina Čechů je vysoce finančně gramotná. Vyplynulo to z rozsáhlého průzkumu společnosti STEM/MARK, který realizovala ČSOB a který probíhal od července do září letošního roku. Dotazovaní přitom oplývali nejlepšími znalostmi v oblasti makroekonomiky a pojištění. Překvapivé je, že svět financí je zcela neznámý jen pro osm procent dotazovaných.

Podle průzkumu je více než pětina Čechů vysoce finančně gramotná. Průzkum se zaměřil na šest hlavních oblastí: účty, platební styk, úvěry, spoření, investice, pojištění a makroekonomiku. „Překvapilo nás, že nejmenší znalost prokázali respondenti v oblasti spořicích a investičních produktů, což může být dáno menší informovaností nebo zkušeností. Naopak jsme rádi, že v oblasti úvěrů si lidé vedli poměrně uspokojivě,“ vysvětlil ředitel Kanceláře představenstva ČSOB Ondřej Škorpil.

Průzkum současně ukázal, že nejzranitelnějšími skupinami na finančním trhu jsou starší lidé s nízkým příjmem a nízkými finančními znalostmi - stejně jako mladí lidé, kteří mají sice vysoký příjem, ale nemají přehled o bankovních produktech. Víc tak na ně doléhají ekonomické výkyvy a mohou se stát častěji oběťmi podvodných firem.

Finanční negramotnost může vést až k předlužení

europoslanec Richard Falbr (ČSSD)

„Pokud jde o kroky, které se proti té finanční negramotnosti dělají, jsou naprosto nedostatečné.“

Velkým problémem jsou ale i Češi, kteří jsou nezaměstnatelní. Finanční negramotnost je totiž přivedla až k předlužení. Jde přitom o jedno procento obyvatelstva. „Tito lidé mnohdy už ani nechtějí zaměstnání, protože jakmile mají příjem, tak ten se jim samozřejmě odečítá,“ říká ředitelka Úřadu práce Písek Alexandra Zajíčková. Ohrožených lidí je navíc mnoho. Podle posledního průzkumu agentury by například ztrátu zaměstnání finančně neustálo necelých 40 procent populace.

I proto se Česko jako první země zapojilo do mezinárodního srovnání finanční gramotnosti. Průzkum tu dělají společně ministerstvo financí a Česká národní banka. V úvodní vlně bude ještě otestováno dalších 10 států. „Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) připravila jednak metodiku, jak vůbec měřit finanční gramotnost dospělých celosvětově, a k té metodice vyvinula set otázek. Těch jsou zhruba dvě desítky,“ tvrdí Dušan Hradil z ministerstva financí.  

Základ pro posouzení gramotnosti bude všude stejný. Výsledky z jednotlivých zemí pak půjdou srovnat. „Abychom identifikovali země, kde je ta gramotnost na vyšší úrovni, abychom zjistili, zdali tato země toho dosáhla konkrétními programy nebo třeba všeobecnou vyšší gramotností obyvatel,“ dodává Hradil. Méně úspěšné státy se potom budou moci přiučit něčemu novému od těch, co v testech dopadnou na výbornou.

Až 80 procent lidí si odkládá peníze stranou, pravidelně jen třetina

Výzkum se zaměřil i na to, jaký postoj mají Češi ke svým rodinným financím, jaké je jejich chování, zvyky a jednání. Téměř 80 procent si odkládá část svého příjmu stranou pro případ potřeby, přičemž jedna třetina osob to dělá pravidelně. Polovina domácností by bez hlavního příjmu finančně nevydržela déle než 3 měsíce.

Přitom až třetina dotázaných neví, jak by se zachovala v případě finanční tísně. „Tyto výsledky jsou velice důležité pro naše aktivity v oblasti společenské zodpovědnosti. Navíc nás utvrdily v tom, že naše dosavadní angažovanost v této oblasti je významná a je potřeba ji i nadále rozvíjet. V letošním roce jsme například zřídili nový Nadační program vzdělání, který rozdělil více než jeden milion korun mezi 10 vítězných projektů, které se zabývají zejména zvyšováním finanční gramotnosti u dětí a dospělých v České republice,“ doplňuje Škorpil.

Navíc podle dalšího průzkumu agentury STEM se české domácnosti cítí poměrně nemajetné. Nad pět milionů korun si cení veškerý svůj majetek, tedy dům či byt, auto, chatu, chalupu, zahradu, veškeré zařízení domácnosti, veškeré úspory, pozemky, živnost, firmu a všechen ostatní majetek, pouze sedm procent domácností. Stejné procento populace si myslí, že jejich majetek má hodnotu jen do 100 tisíc.

Podle výsledků průzkumu tvoří nejpočetnější skupinu (32 procent) ti, kteří si svůj majetek cení na milion až dva miliony korun. Téměř čtvrtina populace (23 procent) ho odhaduje na dva až pět milionů. 14 procent domácností odhadlo svůj veškerý majetek na půl milionu až milion, osm procent míní, že má hodnotu mezi 300 tisíci až 500 tisíci, a devět procent si myslí, že se hodnota jejich veškerého majetku pohybuje mezi 100 tisíci až 300 tisíci korun.

Vydáno pod