Peking - Energetická spotřeba Číny rok od roku roste. V září dokonce spotřebovala rekordních 24 milionů tun ropy. Země proto hledá alternativní zdroje, neboť přírodní zásoby nejsou věčné. Čína je například druhým největším dovozcem ropy - podle odhadů společnosti BP světové zásoby vydrží ještě dalších 40 let.
Čína nachází ropnou alternativu ve zkapalněném uhlí
S rostoucí poptávkou ropy hledají čínští inženýři alternativy, jak se vyhnout nedostatku tohoto paliva. Východisko vidí v uhlí, jeho zásoby totiž vydrží ještě po staletí. V Ordosu v čínské autonomní oblasti Vnitřního Mongolska uhlí zkapalňují a vyrábí z něj naftu.
Na každý den Čína potřebuje sedm milionů barelů ropy, přitom Ordos dokáže vyrobit jen 20 tisíc tun. Navíc proces je poměrně složitý - vodní pára působí pomocí katalyzátoru na uhlí, které postupně zkapalní. „V naší výrobní lince můžeme zatím dosáhnout výkonu jednoho milionu tun ročně. Chceme ale víc - 30 milionů tun,“ říká generální ředitel pobočky Shenhua Zhang Jiming.
Nové zdroje nafty (zdroj: ČT24)
Zhang Jiming, generální ředitel pobočky Shenhua
„Zásoby ropy mají svá omezení. Existuje jen velmi málo ropných zdrojů. Naproti tomu je tady mnoho těch uhelných. Takže v budoucnu, kdy začnou klesat zásoby ropy, tak se budeme muset spolehnout na uhlí. Proto naše cesta - zkapalňování uhlí - má smysl. Bude to jednou výhodné nejen pro Čínu, ale pro celý svět.“
„Pokud jde o rozvoj této metody do budoucna, tak ho hodně limituje nedostatek vody. Na jednu tunu ropy je potřeba asi 6 až 8 tun vody. V západní části Číny je jí už teď nedostatek,“ varuje hlavní inženýr čínského Výzkumného ústavu Shi Shidong.
Kromě velké spotřeby vody s sebou zkapalňování nese i další nevýhody. Vyplatí se totiž jen zemím s obřími uhelnými zásobami. Navíc příliš neuleví ani přírodě. Při výrobě uhelného benzínu se prokázalo, že ovlivňuje klima dvakrát více než ten klasický a uvolňuje mnohem víc oxidu uhličitého.
GALERIE
Zkapalněné uhlí