Mělo by eurozóně pomoci i Česko? Nebo bude muset?

Praha - Současné problémy eurozóny se začínají vymykat Evropě z ruky. Mluví se o navyšování záchranného fondu. Otázkou je, zda by na pomoc neměly přispěchat i státy Evropské unie, které jednotnou měnou neplatí. Ty už se částečně podílejí svým členstvím v Mezinárodním měnovém fondu, unii to ale nestačí. V nejvyšší české politice se o tom už mimo zraky veřejnosti jednalo. Prezident Klaus by si dokonce přál, aby vláda vyjednala opt out na přijetí eura – tedy možnost euro nepřijmout, i když by Česko pro jeho přijetí podmínky splnilo. Podobné podmínky si vyjednaly i Dánsko a Velká Británie. Píše o tom server iDnes.cz.

Pilip: Je rozumné, aby se Česko na pomoci podílelo

Bývalý viceprezident Evropské investiční banky Ivan Pilip:

„V zájmu Česka podle mého soudu je, spíše být v těchto věcech aktivní. Byť se může zdát, že se nás dnes netýkají, tak je evidentní, že nějaký dramatický ekonomický vývoj v eurozóně by měl negativní dopad na českou ekonomiku.“

Slovensko například svůj podíl na pomoci Řecku odmítlo, a to i přesto, že eurem platí. Do budoucna by se mu to ale vyplatit nemuselo. Podle bývalého viceprezidenta Evropské investiční banky Ivana Pilipa v současnosti neexistuje mechanismus, který by Česko nutil, aby se na pomoci podílelo. Mluví se ale o tom, že by se mohl vytvořit dodatek k Lisabonské smlouvě, který by podmínky změnil. Navíc existuje rovina neoficiální, a ta by mohla státu, který dává od problémů ruce pryč, zkomplikovat situaci při vyjednávání.

„Rýsuje se přitom několik scénářů, včetně participace nečlenských států eurozóny na něm. V tuto chvíli je proto zapotřebí konkretizovat vyjednávací pozici České republiky,“ píše se v tajném materiálu pro jednání vlády, který měli ministři na stole tento týden. Věci veřejné údajně požádaly, aby se vyjasnilo, jaké by byly náklady pro Česko, pokud by se na plánu podílelo.

Kalousek o tom mluvit nechce

Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) zatím nic prozradit nechce. „Zatím jsem k tomu velmi zdrženlivý. Pokud zaznívá, že bychom snad měli vyjednat opt out na euro, tak to není pozice české vlády,“ odpověděl na dotaz, zda by Česko mělo eurozóně pomáhat. Premiér Petr Nečas (ODS) projednávání materiálu v důvěrném režimu popřel.

K zapojení do evropského plánu je zdrženlivá i centrální banka, příliš se nezamlouvá ani ekonomům. „To by pro nás teoreticky byla relativně velká hrozba z pohledu možných budoucích nákladů. Mohli bychom se dostat do situace, kdy si budeme půjčovat na trzích relativně draze, abychom půjčili peníze třeba Španělsku nebo Portugalsku. Mohlo by to být pro českou státní kasu poměrně hodně nákladné,“ upozornil v rozhovoru pro ČT24 hlavní ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš.

ČSSD: Pomoc by měly zaplatit banky

Opoziční ČSSD má jasný plán, jak by Česká republika měla peníze potřebné na pomoc zadluženým evropským zemím obstarat, aniž by to zatížilo stát. „Ano, pomozme těm zemím, ale zaveďme bankovní daň,“ prohlásil úřadující předseda ČSSD Bohuslav Sobotka.

Euro v žádném případě nepadne

Prezident Václav Klaus ve středu při přednášce na Vysoké škole ekonomické  označil euro za politický a ekonomický projekt, který byl od počátku riskantní. Eurozóna podle něj ale současnou krizi přežije a společná měna bude dál pokračovat, i když jen za cenu vysokých nákladů na její udržení. Měnu ale podle něj evropští státníci nenechají padnout.

Prezident Václav Klaus o pádu společné měny:

„To žádného z nich (evropských státníků) ani nenapadne, budou ji držet za jakoukoliv cenu.“

Klaus rovněž uvedl, že by Česko mohlo zadluženým zemím pomoci. Nemělo by to ale dělat zadarmo. Jako rozumnou cenu vidí výjimku z povinnosti zavést euro.

Pilip v reakci na to uvedl, že Česko sice má povinnost společnou měnu přijmout, časově však tato povinnost ohraničena není. Vyjednání opt outu tudíž není klíčové. Současné problémy zóny platící eurem navíc Česko od přijetí eura vzdalují. Jednání o vstupu ostatních zemí do eurozóny byla pozastavena, i když například Estonsko k euru přistoupí. „Byť já osobně jsem stoupenec přijetí eura, tak v současné rozkolísané situaci je asi rozumné počkat, jak se situace vyřeší, stabilizuje,“ dodává Pilip.

„Euro (krizi) na 98 procent přečká, ale je otázka, jestli se všemi státy, které tam jsou dnes,“ souhlasí s Klausem Pilip. Bude-li však více zemí odmítat svůj podíl na záchranných plánech, pak se vnitřní pnutí v eurozóně zvýší a situace se bude ještě zhoršovat.

  • Bohuslav Sobotka autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/21/2077/207604.jpg
  • Václav Klaus autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/22/2116/211569.jpg
Vydáno pod