Praha - Češi si stále nevědí rady se svými dluhy, a častěji proto navštěvují občanské poradny. Průměrný měsíční příjem jejich klientů se pohybuje mezi osmi až třinácti tisíci korunami. Poradny varují hlavně před půjčkami u nebankovních společností za nevýhodných podmínek. V Česku je podle nich nedostatečná regulace.
Češi si stále více lámou hlavu se záplavou dluhů
Typický příklad klienta občanské poradny, který chce řešit své dluhy, je žena ve středním věku s nebankovním úvěrem. Problémy se splácením mají hlavně Češi žijící v Moravskoslezském kraji na Vysočině nebo v Praze. „Nejsou to už pouze nízkopříjmové skupiny, ale už se to začíná promítat do střední vrstvy, kde je kolikrát důvodem pouze to, že dojde k nějaké náhlé sociální události, která nabourá rodinný rozpočet - ztráta zaměstnání, nemoc nebo změna v partnerských vztazích,“ říká ředitel Asociace občanských poraden Stanislav Skalický.
Poradny hlásí prudký nárůst klientů
Jen za letošní tři čtvrtletí řešily poradny 5 366 dotazů, jedná se přitom o meziroční nárůst o 54 procent. S klienty probírají jejich problémy a navrhují nejlepší varianty řešení. „Trend zadlužování se prohlubuje - částky jsou neustále vyšší. Typický klient má několik věřitelů. Kolikrát ani neví, kolik jich je a v jaké výši,“ varuje Skalický.
Jednou možností je i oddlužení. „Nejsou žádné limity toho, kdo a kdy může pořádat z hlediska příjmů nebo v jaké je sociální skupině apod. Podle statistik, které máme, se oddlužení používá mimořádně často dokonce na rovině konkurzu,“ uvádí právník a spolutvůrce insolvenčního zákona Bohumil Havel.
Podle České národní banky se letos v září dluhy českých domácností u bank a finančních institucí překonaly o 28 milionů korun bilion. Za rok tak domácnosti zvýšily své zadlužení o 69,5 miliardy korun.
Insolvence