Madrid - Španělská vláda dnes schválila balík nových úsporných a prorůstových opatření, která mají snížit rozpočtový deficit a uklidnit obavy finančních trhů z dluhových potíží země. Kabinet chce vzít podporu dlouhodobě nezaměstnaným a seškrtat dotace na větrnou energii. Další peníze si chce obstarat privatizací státního majetku. Prodávat se budou například podíly ve státní loterii nebo největších letištích.
Madrid se snaží uklidnit trhy dalšími škrty
Španělsko chce v rámci nového balíku prodat 30 procent podílu v lukrativní státní loterijní společnosti a až 49 procent akcií letištního operátora AENA. Hodlá také předat do soukromé správy největší domácí letiště v Madridu a Barceloně. Další peníze do státního rozpočtu má přinést také zvýšení daně z tabáku. Ročně to podle španělské ministryně hospodářství Eleny Salgadové bude zhruba 780 milionů eur. Spekuluje se také o to, že by mohla růst daň z alkoholu.
Elena Salgadová, ministryně hospodářství:
„S těmito reformami přispějeme k nastartování ekonomiky a ke konsolidaci veřejných účtů.“
Kabinet ale hodlá také šetřit. Od února by už dlouhodobě nezaměstnaní, kteří už nemají nárok na podporu, neměli dostávat 420 eur měsíčně (více než 10 tisíc korun). O 35 procent se má do roku 2012 snížit také podpora větrných elektráren, což má uspořit kolem 1,1 miliardy eur.
Španělsko šetřit musí, unie by ho zachránit nemusela
O Španělsku se na finančních trzích mluví od minulého měsíce jako o budoucím možném adeptu na finanční pomoc Evropské unie. Na rozdíl od Řecka, Irsk, popřípadě Portugalska je však čtvrtá největší ekonomika eurozóny na záchranu svými partnery v unii příliš velkým soustem.
„S tím, jak se šíří nákaza na trzích dluhopisů v eurozóně, to jakoby vypadá, že si trh může vybrat jakýkouliv zemi a začít sázet na pokles cen jejích vládních dluhopisů. Tím se veřejné finance a domácí sektor může dostat do úzkých, takže postižená země ztrácí přístup na kapitálové trhy a dříve či později je nucena žádat o pomoc Mezinárodní měnový fond, resp. jiné méně zranitelné země měnové unie,“ podotkl analytik ČSOB Jan Čermák.
Španělsko je přitom hodně zranitelné. Jeho rozpočtový deficit vystoupal v roce 2009 na 11,1 procenta hrubého domácího produktu. Ne příliš příznivě vypadají i vyhlídky na ekonomický růst. Španělská ekonomika byla v době boomu jednostranně závislá na stavebnictví, které je po splasknutí realitní bubliny v hluboké depresi. V posledním desetiletí od zavedení eura navíc ztrácela konkurenceschopnost v zahraničním obchodě. Teď se navíc propadá i průmyslová výroba.