Bratislava – Zatímco Estonsko se připravuje na vstup do nyní šestnáctičlenné Evropské měnové unie, Slovensko, které její řady rozšířilo zatím jako poslední v roce 2009, debatuje o možném návratu ke koruně. Diskusi odstartoval předseda slovenského parlamentu Richard Sulík. Důvodem má být stávající dluhová krize v eurozóně. Ministerstvo financí i premiérka Iveta Radičová se nicméně k návratu ke koruně staví spíše vlažně.
Slovensko debatuje o návratu ke koruně
Richard Sulík, předseda parlamentu
„Je nejvyšší čas, aby Slovensko přestalo slepě věřit řečičkám lídrů eurozóny a připravilo si plán B. Tím je opětovné zavedení slovenské koruny.“
Šéf druhé nejsilnější vládní strany Svoboda a solidarita vůbec jako první z předních politiků na Slovensku vybídl k přípravě plánu na opětovné zavedení slovenské koruny. Sulík v komentáři pro slovenské Hospodářské noviny za nezodpovědné označil to, aby státy přebíraly dluhy předlužených zemí prostřednictvím záchranného fondu a samy se dostaly do problémů. Tvrdil, že tímto způsobem se dají zachránit Řecko, Irsko a možná Portugalsko, v případě Španělska by prý šlo o hazard s eurem.
GALERIE
videogallery_000109831
Návrat ke koruně si umí představit i ministr financí
Slovenský ministr financí Ivan Mikloš v reakci na Sulíkovo prohlášení České televizi řekl, že si teoreticky umí odklon od eura a návrat ke koruně představit. Zdůraznil ovšem, že i když eurozóna čelí vážným problémům, nedomnívá se, že by jí hrozil rozpad. „Nechystáme návrat ke koruně. Ministerstvo financí se soustředí na to, aby na úrovni EU prosadilo pravidla rozpočtové odpovědnosti,“ upozornil mluvčí ministerstva Martin Jaroš.
Na plánu B nepracuje ani premiérka Radičová. Tvrdí, že není potřeba. „Postoj vlády k tomu je jasný; učinili jsme maximum pro stabilizaci a posílení eurozóny a přijali jsme nutná opatření,“ uvedla.
Jako pravděpodobný nevidí odchod Slovenska z eurozóny ani odborníci. „Cesta od takového výroku ke skutečné akci je poměrně hodně daleká. Myslím si, že investoři si uvědomují to, že v současné době na evropských trzích padají spousty silných slov ohledně eura, a proto zatím těmto výrokům nepřikládají velkou váhu,“ podotkl v rozhovoru pro ČT24 hlavní ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš.
Slovensko sice svým vstupem do eurozóny předběhlo další postkomunistické státy, stalo se však nejchudším členem měnové unie. Po propuknutí dluhové krize v Řecku odmítlo Slovensko jako jediná země eurozóny poskytnout půjčku Aténám. Podpořilo však vznik záchranného fondu ve formě úvěrů a garancí, který jako první využije Irsko.
Současná koalice pravého středu pod vedením premiérky Ivety Radičové se staví za to, aby státy EU zlepšovaly kondici veřejných financí i za cenu bolestivých reforem. Slovensko v minulosti ozdravilo svůj bankovní sektor, rozsáhlými změnami prošel daňový a penzijní systém. Po propuknutí světové hospodářské krize se země loni nevyhnula propadu ekonomiky a zhoršení hospodaření státu.
Estonsko se dluhů nebojí, směle míří do eurozóny
Zatímco na Slovensku sílí hlasy zaměřené proti euru, Estonsko chce být od ledna 17. členem měnové unie. Navzdory 20procentní nezaměstnanosti se Estonsku daří držet deficity na uzdě. Jak by také ne, léta před krizí hospodařilo s přebytkovými rozpočty. Celkový dluh státu byl loni jen na sedmi procentech hrubého domácího produktu. Na přijetí do eurozóny mu přitom stačí splnění 60procentní hranice.
Vstupu Estonska do měnové unie nic nebrání, na dlouhou dobu ale bude nejspíš poslední zemí, která členskou základnu eurozóny rozšíří. Další země EU jsou totiž splnění Maastrichtských kritérií nutných pro vstup do klubu platícího eurem na hony vzdáleny.